Akceptovat a přijmout pomoc v domácnosti zatím mnoho seniorů neumí

Vydáno 25.1.2014 Péče o seniory Pavla Jelínková

V České republice přibývá seniorů. S tím souvisí i nárůst těch, kteří kvůli vysokému věku nebo zhoršenému zdravotnímu stavu nejsou schopni se sami o sebe řádně postarat. Podle statistik je v těchto případech nápomocna rodina. Ale někdy to kvůli jejich zaměstnanosti nestačí a poté je nutné vyhledat pomoc i vně rodiny. Jak ale připravit rodiče – seniory na užívání pomoci v domácnosti?

Stáří je, když…

Proces stárnutí je přirozeným fyziologickým jevem, není nemocí. Dochází při něm k postupné ztrátě fyzických i psychických schopností organismu.

Stáří se dělí na tři období:

  • Mladí senioři ve věku 65 – 74 let, kteří přecházejí z pracovního do penzionovaného světa a hledají smysluplné využití volného času.
  • Staří senioři ve věku 75 – 84 let, u nichž dochází ke značným změnám funkční zdatnosti, častěji se vyskytuje nemocnost a s ní snížená psychická odolnost.
  • Velmi staří senioři ve věku od 85 let, kteří již potřebují větší dohled i pomoc při dennodenním fungování, jelikož ztrácejí zčásti, či zcela soběstačnost.

Péče o seniory

S překotným vývojem současné civilizace se smývá názor, že senior, který ztratil svoji soběstačnost, musí být bezpodmínečně umístěn v nějakém ústavu (domově důchodců, LDN, atp.) Ba naopak se rozrůstá mínění, že by měl zůstat ve svém domácím prostředí, na něž je zvyklý. Nevyhnutelně je k tomu nutno zabezpečit výpomoc do domácnosti. U seniorů totiž roste pravděpodobnost, že budou stále více závislí na cizí pomoci.

Změna se následně dotýká celé rodiny. Přizpůsobit se této nové situaci je náročné jak pro pečovatele, tak i pro postiženého seniora. Pojí se s ní stres a napětí vyvolané novou situací ve formě úzkosti až deprese. Samozřejmě sama pečovatelská pozice přináší i pozitivní vjemy – pocity uspokojení z péče o blízkou osobu, pocit sounáležitosti, lásky v kontextu s možností vyjádřit tak vděčnost rodičům a prarodičům za dřívější péči a podporu.

Změny doby

Stáří je neproduktivní věk. Přechod do něj senior často vnímá jako jakési vytěsnění z koloběhu života a zařazení mezi nepotřebné a staré. Tak vzniká seniorská segregace, k níž se přidává v současném hektickém světě i vyloučení technologické a znalostní.

I když se dnes četnost seniorů ovládajících pc a technologie zvyšuje, stále to nestačí. Z psychologického hlediska je velmi špatné, jsou-li senioři vytěsněni z dění světa. Ztrácejí tím nit s dobou, přestávají komunikovat a vzniká stále se zvětšující mezigenerační propast.

Co s tím?

Dle psychologů, sociálních pracovníků a gerontologů je nejdůležitější:

  • individuální (a ideálně dlouhodobá) příprava nastávajícího seniora na samo stárnutí a stáří
  • výchova a návyky správného stárnutí s aktivním vyžitím času ve stáří
  • pozitivní prostředí i atmosféra okolí – nejen rodiny, přátel a známých, ale i sociálních pracovníků a poskytovatelů pomoci v domácnosti
  • projevení pochopení i snahy a pomoc při uspokojení potřeb seniorů a řešení jejich životních problémů
  • podpora ze strany rodiny
  • psychologická pomoc a poradna, senior organizace a sdružení, kluby a jejich akce, kde jsou k mání pro členy i poradny v nejrůznějších oblastech, přičemž se senior setkává i se svými stejně starými vrstevníky

To vše je možnost značného zmírnění dopadu stáří a s ním spojené navýšení potřeby pomoci od jiných lidí v nejrůznějších oblastech života. Vzrůstá také fyzická závislost na pomoci druhé osoby, ale i psychická – na partnerovi, dětech, rodině.

Ideální pomoc pro seniory do domu

Takovou ideální pomocí je terénní, stacionární a rehabilitační péče. Základem je zcela určitě terénní pečovatelská služba. V současnosti tato služba převažuje nad všemi ostatními. A je to dobře. Senior zůstává ve svém domáckém prostředí, na něž je zvyklý a v kruhu své rodiny – formou ošetřování seniorů v domácím prostředí za pomoci zdravotní a sociální terénní péče. Je to varianta, jež dovoluje, aby byl senior svým způsobem nezávislý. Tuto terénní službu je možno dle potřeby využívat nepravidelně a nárazově, nebo pravidelně a dlouhodobě.

Péče o seniora se může praktikovat i mimo jeho byt, v denním centru, klubu důchodců, denním stacionáři, atp. Také může probíhat přímo v jeho bytě, ve formě domácí ošetřovatelské péče, pečovatelské služby, osobní asistence, a patří sem nově také stále více využívané systémy dálkového monitorování a SOS signalizace. K větší efektivitě a komplexnosti péče je dobré využít i více druhů dohromady a kombinovat je. K nim se řadí mimo terénní a domácí péči i rehabilitace.

Domácí péče

Samotná domácí péče zahrnuje základní, odbornou a specializovanou péči. Praktikují ji tedy ošetřovatelky, všeobecné sestry, psychoterapeuti, fyzio a ergoterapeuti a sociální pracovníci. Byl-li senior hospitalizován a je propuštěn, může mu být následná domácí péče „naordinována“ na dobu čtrnácti dnů propouštějícím lékařem.

Takovou domácí péči může nabídnout i praktický lékař dle zdravotního stavu a potřeb dané osoby. Tato domácí péče obsáhne tři až pět hodin odborné péče denně a je poskytována v několika časových délkách – patnáct, třicet, pětačtyřicet a šedesát minut, a to jedenkrát až třikrát denně.

Základem je vyhledání pomoci

Sociální služby pro seniory patří v současnosti k nejvíce potřebným artefaktům důchodového věku. Zahrnují totiž nejen poskytování sociálních služeb jako takových, ale i sociální poradenství. To může velmi napomoci adaptaci seniora na danou situaci.

Zdroj foto: www.flickr.com

Tagy: péče o seniory