Nutná péče o osobu blízkou - jak funguje v reálu nárokování příspěvku na péči?

Vydáno 26.4.2015 Příspěvky a dávky Pavla Jelínková

Před časem jsme na našem portálu psali o nutné péči o osobu blízkou, s níž je spojen nárok na příspěvek na péči. Mohou o něj žádat osoby odkázány na pomoc svých blízkých. Jak to funguje v reálu?

Nutná péče o osobu blízkou - jak funguje v reálu nárokování příspěvku na péči?

Co je příspěvek na péči?

Příspěvek na péči je sociální dávka, jež je určena osobám, které jsou z důvodu svého zdravotního stavu odkázány na pomoc jiné osoby. Nárok na tento příspěvek se odvíjí ze Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Příspěvek na péči je státní podporou, která je dané osobě poskytována ze státního rozpočtu.

Jak lze příspěvek využít?

Tento příspěvek je možno využít dvěma způsoby:

  • na úhradu péče od organizací, které jsou registrovanými poskytovateli sociálních služeb a jsou tudíž uvedeny v registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV.
  • nebo na výdaje, které vzniknou pečující osobě (většinou příbuznému).

Jak se odvíjí výše příspěvku?

Výše příspěvku je dána přiznaným stupněm závislosti osoby, o níž je pečováno. Stupně jsou čtyři a jejich vymezení souvisí s úkony, které není osoba, o níž je pečováno, schopna sama zvládat. Vše je vedeno zákonem Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. a § 9. V něm jsou zmíněné činnosti rozčleněny a podrobně popsány. Více o stupních závislosti čtěte v článku zde.

Jak požádat o příspěvek?

O příspěvek je nutno požádat vyplněným formulářem (ke stažení zde), a to na pobočce Úřadu práce, jejichž přehled hledejte zde.

Součástí žádosti je i zpráva lékaře o zdravotním stavu dané osoby. Žadatel o příspěvek je tzv. oprávněná osoba, u níž je nutno posoudit zdravotní stav a určit stupeň závislosti. Pozor na skutečnost, že cizinci bez trvalého pobytu na území ČR či EU mají na příspěvek nárok jen za určitých okolností definovaných v §4 Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

Co se děje dále?

Následují kroky posuzování žádosti o příspěvek, jež sestávají z:

  • tzv. sociální šetření
  • vyšetření zdravotního stavu posudkovým lékařem OSSZ, nebo lékařem určeným ČSSZ
  • případně i vyšetření zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení určeném OSSZ
  • na žádost předložení lékařských nálezů ošetřujících lékařů, vyplývajících ze zprávy ošetřujícího lékaře
  • sdělení a doložení dalších skutečností významných pro vypracování posudku
  • případně poskytnutí další součinnosti potřebné k vypracování posudku
  • osvědčení skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu s písemným souhlasem k jejich ověření

Co je sociální šetření?

Po podání žádosti se určená sociální pracovnice dostaví za oprávněnou osobou domů ke zjištění reálných skutečností. Zde bude dle jednotlivých bodů posuzovat, jak daná osoba zvládne jednotlivé úkony péče o sebe a její soběstačnost. Úkonů, jež se posuzují, je celkem 36.

Se zvládáním nesouvisí ani diagnóza, ani to, kolik má dotyčná osoba nemocí. V sociálním šetření je podstatné, nakolik se daný člověk dokáže o sebe postarat a kolik zmíněných úkonů zvládne bez pomoci. Jestliže zvládá jednotlivé úkony s dopomocí, posuzuje se to jako by úkon nezvládal.

Přiznání příspěvku a kontroly stavu

O přiznání určitého stupně závislosti přijde oprávněné osobě domů, do místa bydliště, písemné rozhodnutí. Následuje výplata dávky vždy v určitém daném termínu. S přiznáním příspěvku však souvisí i průběžné, namátkové i pravidelné kontroly aktuálního stavu. Zjišťuje se při nich skutečnost, zda-li nárok na státní příspěvek trvá, zda-li oprávněná osoba nadále splňuje podmínky pro daný stupeň závislosti a výplatu dávky.

Průzkum praxe

Z průzkumu vyšlo najevo, že v posuzování má stěžejní roli sociální pracovnice, jež provádí sociální šetření u oprávněné osoby doma, a rovněž posudkový lékař OSSZ. Jsou bohužel i nepříliš pozitivní případy, kdy bylo postupováno ve stejné věci rozdílně, i okolnosti, kdy posudkový lékař jednotlivé body zvládání úkonů upravoval tak, že je daná oprávněná osoba zvládá. Vše z důvodu, aby dotyčný nedosáhl na určitý stupeň příspěvku, a to i přesto, že tuto osobu lékař osobně neviděl, jelikož se jako ležící na LPK nemohla dostavit. A naopak se ukazuje, že mnohé sociální pracovnice postupují velmi citlivě a ohleduplně, přičemž dokáží i dobře a efektivně poradit.

Přesto nelze tyto věci generalizovat, i když má žádost o příspěvek mnohá úskalí a je zapotřebí vše pečlivě doložit. V případě neúspěchu je zde ještě odvolání, jež lze aplikovat opakovaně.

Zdroj foto: www.mpsv.cz

Tagy: OSSZ, péče o osobu blízkou, sociální šetření, úřad práce