Efektivnější možnost péče o nemocné děti, rodiče či partnera: s dlouhodobým ošetřovným již od 1. 6. 2018

Vydáno 5.6.2018 Pomoc v domácnosti Pavla Jelínková

Nevíte si rady, jak zajistit péči o dlouhodobě nemocné dítě, rodiče či partnera? Už můžete být v klidu. Od 1. června 2018 začala platit nová dávka ze systému nemocenského pojištění – tzv. dlouhodobé ošetřovné.

Efektivnější možnost péče o nemocné děti, rodiče či partnera: s dlouhodobým ošetřovným již od 1. 6. 2018

Od letošního června je tedy déletrvající péče pro všechny mnohem snazší. Nemusíte se stresovat tím, jak zajistit dohled a péči svým blízkým, když již nemůžete zůstat doma z práce, tzv. krátkodobý paragraf nestačil a dovolená již padla celá.

Dlouhodobé ošetřovné vychází z novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, které tuto dávku zavádějí. Novela byla 8. února 2017 schválena vládou ČR.

Co je dlouhodobé ošetřovné?

Je koncipováno k pokrytí doby, která následuje po propuštění z nemocnice, např. po vážném úrazu nebo nemoci. Nová dávka bude poskytována nemocensky pojištěné osobě, tedy zaměstnanci, nebo osobě samostatně výdělečně činné, která nemůže vykonávat činnost z důvodu péče o osobu, která ji vyžaduje, v domácím prostředí.

Na jak dlouho se poskytuje dlouhodobé ošetřovné?

Dlouhodobé ošetřovné zahrnuje možnost čerpání minimálně 30 a maximálně až 90 kalendářních dní pracovního volna s náhradou příjmů ve výši 60% denního vyměřovacího základu.

Kolik činí dlouhodobé ošetřovné?

Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se u dlouhodobého ošetřovného zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.

Takto stanovený denní vyměřovací základ podléhá redukci, která se u dlouhodobého ošetřovného provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 90 % z částky nad první redukční hranici, do druhé redukční hranice se počítá 60 % z částky nad druhou redukční hranici, do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Výši redukčních hranic platných od 1. 1. kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.

Redukční hranice od 1. 1. 2018 činí

  • 1. redukční hranice 1 000 Kč
  • 2. redukční hranice 1 499 Kč
  • 3. redukční hranice 2 998 Kč

Jak o dlouhodobé ošetřovné požádat?

Žádost se podává zaměstnavateli anebo přímo na OSSZ (u OSVČ) vyplněným tiskopisem, který obdržíte od lékaře lůžkového zařízení, který ošetřuje nemocnou osobu. Ten žádost potvrdí a podepíše. Tiskopis musí obsahovat i podpis ošetřované osoby, která dává souhlas s ošetřováním. Platí, že na jeden kalendářní den poskytované dlouhodobé péče lze udělit souhlas jedné osobě a tento souhlas je možné písemně odvolat.

Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období, které dál trvá, je třeba potvrdit trvání potřeby této péče, a to rozhodnutím a potvrzením ošetřujícího lékaře. Ten vydává i rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče. Vše na předepsaných tiskopisech.

Zaměstnavatel pečujícího

V zákoníku práce se v souvislosti s dlouhodobým ošetřovným zaměstnavateli stanoví povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče a povinnost zařadit zaměstnance po skončení poskytování této péče na jeho původní práci a pracoviště. V době poskytování dlouhodobé péče zaměstnanci nesmí být dána výpověď a doba poskytování dlouhodobého ošetřovného se pro účely dovolené navrhuje posuzovat jako výkon práce.

Kdo může dlouhodobé ošetřovné požádat?

Ošetřující osoba, z jejíhož nemocenského pojištění se dávka vyplácí, musí být v příbuzenském vztahu s nemocnou osobou, anebo s ní žít v jedné domácnosti, či být ve svazku a žít v jedné domácnosti.

A tak to může být

  • manžel/ manželka ošetřované osoby nebo registrovaný partner / partnerka ošetřované osoby
  • příbuzným v přímé linii s ošetřovanou osobou
  • její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc
  • manžel / manželka, registrovaný partner / partnerka nebo druh příbuzného v přímé linii
  • manžel / manželka, registrovaný partner / partnerka nebo druh sourozence, tchyně, tchána, snachy, zetě, neteře, synovce, tety nebo strýce
  • druhem / družkou ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti

Když tedy žádá o dlouhodobé ošetřovné druh / družka, je nutno, aby měl/a s nemocným shodné místo trvalého pobytu, a v případě cizince pak shodné místo hlášeného pobytu v České republice nebo obdobného pobytu v cizině. Tento pobyt či místo trvalého bydliště musí být shodný minimálně tři měsíce před žádostí o dávku dlouhodobého ošetřovného.

Střídání v rámci rodiny a nejbližších příbuzných

K možnosti zabezpečit péči v rámci rodiny má přispět též možnost střídání v poskytování péče s jiným členem rodiny. Střídání je možné opakovaně. Tato úprava podporuje nejen pečující osoby samotné, ale i posilování mezigeneračních vazeb v rámci rodiny. Domácí péče o nemohoucí jako taková pak výrazně přispívá ke kvalitě života osob, o které se rodina stará.

Na koho lze dávku uplatnit?

  • Na ošetřovanou osobu, u které došlo k závažné poruše zdraví, jež si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních po sobě jdoucích dnů.
  • Zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z nemocničního zařízení vyžaduje poskytování dlouhodobé péče po dobu minimálně 30 kalendářních dnů.

Kdy nelze uplatnit?

  • Nelze uplatnit dlouhodobé ošetřovné v případě, že se jedná o akutní lůžkovou péči poskytovanou ošetřované osobě kvůli provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně.
  • Není pečující v příbuzenském vztahu, v partnerském vztahu, anebo nebydlí s nemocným v jedné domácnosti.
  • Nárok na dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče dítěti není, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba nemůže pečovat o dítě, protože onemocněla, byla jí nařízena karanténa, utrpěla úraz, či realizuje komplexní lázeňskou léčebně rehabilitační péči.
  • Když daná pečující osoba, která nesplňuje potřebnou dobu nemocenského pojištění
  • Jestliže pečující pracuje na dohodu o provedení práce (DPP).

Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že je to právě kombinace ochrany pracovního místa a náhrady příjmů, která je pro podporu pečujících zásadní. V některých případech se ten, kdo potřebuje péči, uzdraví, v jiných bude třeba se o něj starat i nadále a rodina se musí rozhodnout, jak tuto péči zajistí. Dlouhodobé ošetřovné poskytne prostor i pro to, aby se rodina mohla na takovou alternativu připravit a například požádat o příspěvek na péči.

Zdroj foto: Pixabay.com