Evropský rok stárnutí: vyšší věk, více služeb, ale i méně peněz. Jak se s tím vypořádat?
Vydáno 20.5.2012 
Péče o seniory
Pavla Jelínková
Letošní rok není jen obyčejnou číslovkou 2012, ale též Evropským rokem
stárnutí. Má tak poukázat na neustále se zvyšující věk, jehož se lidé
obecně dožívají. A naši současní senioři chtějí být aktivní a žít
i po přechodu do zaslouženého starobního důchodu kvalitně. Nejlépe ve
svém domácím prostředí obklopeni rodinou. Jaké mají k tomu možnosti?
Mnoho seniorů se cítí natolik dobře, že i ve svém důchodovém věku
pracuje. Mohou tak být stále aktivní součástí společnosti a předat své
mnohdy neocenitelné vědomosti, znalosti a um ostatním – těm mladším.
Jiní si chtějí užívat důchodu a zvládají vše ještě sami –
cestují, věnují se svým koníčkům, vnoučatům a rodině. Časem ale
i oni potřebují občasnou pomoc o svého okolí. V tu chvíli se nabízí
využití sociálních služeb pro seniory.
Mezi nejběžnější typy patří domácí pečovatelská služba, osobní
asistence, ale také centra denních služeb a denní stacionáře. Provozují
je jak instituce státní (zřízené Ministerstvem práce a sociálních
věcí), krajské a obecní (pod záštitou jednotlivých krajů, měst a
obcí), tak i ty soukromé (založené soukromými subjekty), či církevní
(většinou provozované neziskovými organizacemi).
Od osobní péče po poradenství
Všechny nabízejí obsahově podobné služby, a to buď jednotlivé úkony samostatně, nebo jako komplexní péči. A co vše tedy mohou poskytnout? Pomoc při zvládání každodenní základní osobní hygieny seniora, včetně nejrůznější formy zdravotnické péče (podávání léků, injekcí, převazy), donášku a zajištění stravy, úklid domácnosti a zajištění nákupu, pochůzky po úřadech a doprovod k lékaři, podpůrné terapeutické a rehabilitační služby, rovněž sociální a právní poradenství či pomoc při získání příspěvku na péči. Rozsah činnosti jednotlivých typů sociálních služeb je dán krajským nařízením, obecní vyhláškou nebo zákonem o sociálních službách.
Stáhněte si:
Výše poplatků
Bohužel kromě základního sociálního poradenství jsou to vše služby
placené a na jejich úhradě se zčásti (dle typu instituce) podílejí stát,
kraje, obce nebo soukromé subjekty.
Zbytek si hradí klient sám. Pozitivní zprávou od roku 2007 ale je, že si
zájemce o sociální službu může na základě zákona o sociálních
službách zažádat o příspěvek na péči. Ten je určen osobám v tzv.
nepříznivé sociální situaci (a v té je s ohledem na výši dnešních
starobních důchodů každý druhý senior) a vyplácen ve formě
individuální peněžní dávky podle míry závislosti jednotlivce.
Co vše ovlivňuje výši dávky
Výše příspěvku je dána schopností seniora samostatně se o sebe postarat. Tato schopnost je rozlišen čtyřmi stupni – lehká, středně těžká, těžká a úplná závislost. Stupeň se určuje podle vyšetření zdravotního stavu a zjištění sociálních podmínek.
Stáří se dá prožít i důstojně. Stačí jen vědět, jak na to.
Samotná péče je pak poskytována buď pouze sociálními službami (domovy
důchodců, pečovatelskými domy) a v tom lepším případě rodinnými
příslušníky samostatně, nebo za využití některých sociálních služeb.
Což je obrovská úleva pro obě strany – seniora zůstávajícího
v domácím prostředí i pro jeho blízké, kteří by jinak byli nuceni
opustit své zaměstnání a celodenně se o svého blízkého postarat. Takto
mají možnost nadále pracovat a v době své nepřítomnosti seniorovi
zajistit dostatečnou a kvalifikovanou péči.
Jak řekl ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek:
„Stáří není nemoc ani stigma, kterým by člověk měl trpět.
Senioři chtějí být aktivní, chtějí být pro společnost přínosem, ne
přítěží. A vyspělost společnosti se pozná právě podle toho, jaký
způsob stárnutí svým seniorům umožní."
Zdroj foto: www.flickr.com
Tagy: péče o seniory