Handicap nemusí bránit v četbě knih. Díky předčítání

Vydáno 19.9.2012 Péče o osoby s hendikepem Lucie Černá

Lidé s poruchou zraku nebo mentálním či jiným postižením často už z podstaty svého handicapu nevyhledávají knihy a další písemnosti tolik jako zdraví lidé. Bohužel se tak ale připravují o jednu z nejvhodnějších volnočasových aktivit, ale i o možnost průběžné informovanosti a vzdělání. Jejich odtažitost však mohou zlomit třeba různé předčítací služby.

Nejsou to jen knihy či jiná odpočinková literatura, s nimiž se člověk v běžném životě setká. Jen těžko se zcela vyhneme příjmu dopisů, nutnosti písemného kontaktu s úřady a podobně. Využít předčítacích služeb, nestačí-li na jejich přečtení sám, tak dříve či později musí každý.
Dnes mohou velkou pomoc zrakově či mentálně postiženým poskytnout například různé počítačové programy či elektronické předčítací přístroje. Ovšem tradičním a stroji stále asi jen stěží nahraditelným způsobem předání obsahu knihy, novin, dopisů či jiného textu zůstává jejich čtení jiným člověkem.

Počítačové programy k předčítání

V dnešní době existuje řada programů, které dokáží rozpoznat text a „překlopit“ jej do mluveného slova. Mnohé jsou zdarma (např. Dspeech, JAWS, NVDA aj.), ale ty kvalitnější už jsou placené, často i v řádu několika tisíc. Jejich výběr vždy odvisí od požadavků klienta, dostupných funkcích programu a účelu, k jakému mají sloužit. Nově se také funkce text-to-speech (volně přeloženo jako „text do řeči“) objevují v chytrých mobilech (například pro čtení SMS zpráv), ale i v eBook čtečkách, i když těch je zatím jen málo uzpůsobeno češtině.
K tomu všemu ale potencionální „čtenář“ potřebuje počítač či jiné čtecí zařízení a také musí disponovat určitými technickými znalostmi a individuálními možnostmi daný přístroj vůbec samostatně ovládat. I proto je osobní návštěva někoho, kdo mu text přečte, nenahraditelná.

Jak číst nevidomým

To, že předčítání není sice žádná věda, ale že i přesto má svézákonitosti, dokládá také Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, která na svých stránkách v rubrice „Ne tak, ale tak“ zmiňuje několik zásad:

Čtení dopisů a finančních dokumentů

  • čtení musí být pomalé a zřetelné
  • důležitá je naprostá diskrétnost
  • pokud je to možné, přečtěte klientovi údaje o odesilateli, jsou-li uvedeny už na obálce
  • obálku nikdy neotvírejte bez svolení klienta
  • pokud po otevření zjistíte, že se jedná o finanční otázky a z obálky to nebylo předem patrné, klienta na to upozorněte dříve, než začnete číst
  • u osobních dopisů přečtěte nejprve podpis – nevidomý se tak ještě může rozhodnout, jestli si chce nechat dopis přečíst, či nikoli
  • text čtěte rovnou, nikoli nejdříve pro sebe, abyste ho následně shrnuli v několika větách a s osobním hodnocením obsahu
  • nedovolte si nikdy komentáře a hodnocení obsahu nebo odesilatele, ledaže byste o to byli požádáni.

Čtení novin, letáků a časopisů

  • čtěte pomalu a zřetelně
  • čtěte vše – co se nezdá zajímavé vám, může být zajímavé pro vašeho klienta
  • čtěte pomalu všechny titulky a klient si sám vybere, co chce přečíst i dál
  • nepřerušujte svou četbu výkřiky a komentáři, velmi to ruší.

Předčítání do domu

Na to, že existují lidé, kteří mají potíže se čtením, myslí už spousta organizací, převážně z oblasti sociálních služeb. Většina pracovníků, kteří toto předčítání zajišťují, je z řad dobrovolníků a předčítání bývá jen jednou z mnoha jimi vykonávaných aktivit v rámci jedné návštěvy. Dobrovolnická povaha této činnosti navíc naznačuje, že se jedná o služby bezplatné nebo jen skromně hrazené.
Častými poskytovateli jsou občanská a církevní sdružení a neziskové organizace – za všechny zmiňme například Porozumění Sdružení nevidomých a slabozrakých ČR Plzeň, pražské Křesťanské sdružení zrakově postižených a jejich příznivců, o.s., Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje, pracoviště Mladá Boleslav aj. Obrátit se lze ale i na komerční či neziskové organizace, jež obecně nabízejí sociální nebo ošetřovatelskou péči či odlehčovací služby. Byť předčítací služby ne vždy ve výčtu svých činností přímo zmiňují, mnohdy je zahrnují pod pojmy jako společenské aktivity, společné trávení volného času apod.
Předčítání knih však nabízejí i jednotlivci. Děje se tak převážně na klasických inzertních portálech, ale například i na webech věnovaných dobrovolnictví apod. Zejména u nabídek, jež nejsou vázány na žádnou ověřenou organizaci nebo agenturu, je však dobré si o člověku, kterého si chcete pozvat k sobě domů, zjistit co nejvíce informací. Chybu neuděláte, pokud se s ním nejprve sejdete někde mimo vaši domácnost nebo když si od něj vyžádáte jeho reference a ty si následně ověříte.

Zdroj: webové stránky v textu zmíněných organizací, www.sons.cz
Zdroj foto: Stock.XCHNG

Tagy: péče o osoby s hendikepem, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR