Jak poznat, kdy už péče v domácnosti nestačí?

Vydáno 16.11.2016 Pomoc v domácnosti Veronika Kotková

Mnoho rodin si na svá bedra vzalo péči o staršího příbuzného. Jak ale člověk pozná, kdy už nestačí starat se o seniora doma?

Starat se o staršího člověka není jednoduchý úkol. Člověk si mnohdy ani nevšimne, že už na to sám nestačí.

Jako příklad uvedu příběh šedesátileté paní Anny. Po dobu čtyřiceti let poklidně žila ve společné domácnosti se svým manželem. Chovala se obyčejně až do svých pětapadesáti let. Potom si manžel na jejím chování začal všímat drobných zvláštností. S možností choroby ze začátku však vůbec nepočítal. Ze začátku paní Anna zapomínala zhasnout plyn po vaření, nemohla si vzpomenout, co bylo k obědu. Jednoho dne šla do obchodu a uvnitř zjistila, že neví, proč tam vůbec šla a musela se vrátit. Annin manžel neváhal a vzal ji k praktickému lékaři, který ji poslal k neurologovi. Ten následně konstatoval, že paní Anna trpí počínající Alzheimerovou chorobou. Nemoc se postupně zhoršovala, stupňovala. Paní Anna nebyla schopná nic samostatně udělat, trefit domů, začala se pomočovat. Nakonec ani nemohla poznat svého manžela, se kterým žila skoro celý život. Manžel se nedokázal o ženu postarat sám, a tak ji musel přihlásit do domova pro seniory.

Nejdůležitější v obdobných případech je uvědomit si, že taková věc se může stát komukoliv a přiznat si existenci problému včas. Podobné choroby je třeba léčit co nejdříve, protože se postupem času rapidně zhoršují, především, pokud jsou ponechány neléčené. Ačkoliv Alzheimerova choroba je nejčastější, typů demence je mnoho. Diagnostikovat je mohou neurologové nebo psychiatři a léčí se například psychofarmaky na zklidnění a na podporu mozkové činnosti.

Rozvoj nemoci může trvat několik let, ale může nastoupit i během dvou či tří měsíců. Kromě výše uvedených příznaků k demenci patří také neschopnost komunikace. Nemocný se nedokáže vyjádřit, zasekává se v polovině věty, neumí odpovědět na otázky. Demence se také může projevovat neklidem. Člověk celý den chodí takříkajíc od ničeho k ničemu, uklízí, nesmyslně přesunuje věci, neustále něco hledá. Časté jsou i problémy se spánkem. Mezi velká nebezpečí patří i to, že takto nemocní lidé zapomínají jíst a pít a naráz proto zhubnou třeba i přes deset kilogramů.

Mnohokrát se stalo i to, že senior umístěný do sociálního zařízení zapomněl, že už nebydlí doma, nazul si bačkory a ze zařízení prostě odešel. Takový byl případ i paní Nely, která se na taková dobrodružství vydala hned několikrát. Navenek vypadala natolik obyčejně a upraveně, že by laik na první pohled nepoznal, že jde o nemocnou klientku domova seniorů. Jednoho dne vyšla ven ze zařízení, nastoupila do autobusu a jela do centra. Poblíž zastávky byl obchod se zbraněmi, do kterého vešla a chtěla si jednu koupit. Duchapřítomnému prodavači se na tom ale něco nezdálo, a tak se zeptal paní Nely, odkud je. Ta mu to prozradila, takže prodavač zařízení uvědomil a ti si pak pro paní přijeli. Jiné dobrodružství obnášelo to, že se paní Nela vydala na cestu do Ostravy, odkud pocházela. Pan řidič paní nabral do autobusu, ale na zastávce na ni už čekala policie, aby ji dopravila zpět do zařízení.

Z toho vyplývá, že člověk na první pohled může vypadat v pořádku, ale ve skutečnosti může být vážně nemocný. Je tedy potřeba nic nepodceňovat a podobné problémy podchytit včas.

Zdroj foto: pixabay.com

Tagy: pomoc v domácnosti