Jsem ID a chci podnikat, mohu?

Vydáno 25.9.2015 Příspěvky a dávky Pavla Jelínková

Osoby zdravotně postižené a invalidní důchodci ve všech stupních invalidity se nemusejí obávat živnosti. Mohou bez obav podnikat a živit se tím, co je baví.

Jsem ID a chci podnikat, mohu?

Invalidní důchodci mohou bez obav začít s podnikáním. Díky zdravotním problémům, které je často srazily dolů nejen v osobním, ale i v pracovním životě totiž jednají často uvážlivěji než zdraví, s rozmyslem a pragmaticky. Svou živnost, podnikání a know how mají dobře promyšleno a jednají i pracují tak, aby byli úspěšní.

Kdo je OZP?

Dle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je definována OZP jako osoba se zdravotním postižením, které je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

  • invalidními ve třetím stupni
  • invalidními v prvním nebo druhém stupni
  • zdravotně znevýhodněnými

Tuto skutečnost dokládají posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.

Invalidní důchodce

Do konce roku 2009 byly v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, konkrétně od § 38 vymezeny pojmy částečná invalidita a úplná invalidita. Tato skutečnost se k 1. lednu 2010 změnila, když došlo k zavedení třístupňové invalidity – invalidita prvního stupně, invalidita druhého stupně a invalidita třetího stupně. Invalidita třetího stupně odpovídá plné invaliditě a první dvě jmenované dřívější částečně invaliditě. A tak nyní máme invalidní důchodce v prvním, druhém a třetím stupni invalidity.

Podnikání s invalidním důchodem

Invalidní důchodce může bez obav podnikat. Jen je potřeba při živnosti brát v potaz, jak byla posouzena v rámci LPK jeho pracovní schopnost a stupeň invalidity. Ten je odstupňován poklesem pracovní schopnosti minimálně o 35 a více procent, podle čehož je pak posuzovaný člověk zařazen do určitého stupně invalidity. Platí, že čím vyšší procentuální pokles pracovní schopnosti (na základě dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu), tím vyšší stupeň invalidity. Vše je vymezeno v § 39 odst. 1, 2 a 3. zákona o důchodovém pojištění a vyplývá z toho nakolik je pak ID schopen vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Měl by vždy při tom přihlížet ke svému zdraví a volit takové pracovní nasazení, jaké zvládne.

Provozování samostatné výdělečné činnosti, nejčastěji na základě živnostenského oprávnění, se nemusí zdravotně postižení obávat. O invalidní důchod podnikáním nepřijdou, ba naopak mají-li potřebné „know-how“ (tedy vizi, záměr k podnikání), nic jim nebrání začít podnikat. A začátek nemusí být až tak náročný už jen z toho důvodu, že je živnost při invalidním důchodu brána jako vedlejší příjem i vedlejší činnost. Jako hlavní „činnost“ a příjem je brán vždy invalidní důchod. A to ve všech třech stupních invalidity. Vyplývá to ze současné legislativy.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Konkrétně § 9 odstavec 6 písmeno b) zákona č. 155/1995 Sb. uvádí, že samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná, která není účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, měla v kalendářním roce nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod. Díky tomu je tedy na podnikání při ID pohlíženo jako na vedlejší činnost. A v reálu z toho vyplývají výhody jak u zdravotního a sociálního pojištění, tak i u daně z příjmů.

Po splnění ohlašovací povinnosti na živnostenském úřadě máte povinnost do osmi dnů nahlásit své zdravotní pojišťovně, ČSSZ a finančnímu úřadu skutečnost, že jste se stali OSVČ. Pokud vše vyřešíte skrz Jednotný registrační formulář na živnostenském úřadě, značně si zjednodušíte začátek podnikání. Všechny výše zmíněné registrace umožňuje právě tento formulář. A nebojte se složitostí, vyplňuje jej online s Vámi pracovník živnostenského úřadu. Při této příležitosti oznámíte, že Vaše podnikání je pro potřeby zdravotního a sociálního pojištění vedlejší činností.

Podnikání při ID jako vedlejší činnost

Takové podnikání znamená, že v prvním roce své živnosti nemusíte platit žádné zálohy na zdravotní a sociální pojištění. V druhém roce jsou tyto zálohy určeny podle dosaženého zisku za předchozí rok, případně je stanoven doplatek. A právě díky statusu vedlejší činnosti jsou zálohy mnohem nižší než při živnosti na hlavní činnost.

U zdravotního pojištění to činí desítky až stovky korun ročně a u sociálního pojištění je limit ročního zisku z živnosti stanoven na 60 328,– Kč, a když jej nepřekročíte, tak nemusíte hradit žádné zálohy po celý další rok. Uvedený limit pro sociální pojištění je určen pro celý rok, a tak jestliže začnete podnikat například od července, jedná se o 6/12 této částky za 6 měsíců (červenec – prosinec). To může obsáhnout úsporu i několik tisíců korun za rok.

Daňová zvýhodnění

U podnikání se uplatňují slevy v daňovém přiznání v roční výši, přičemž slevy lze uplatnit také zpětně za určitý rok na jeho konci. Stačí vyplnit „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a požádat finanční úřad o vrácení záloh na dani.

  • Jak zdravý živnostník, tak ID mohou uplatnit slevu na poplatníka ve výši 24 840,– Kč ročně.
  • ID dále mohou uplatnit slevu na invaliditu I. a II. stupně ve výši 2 520,– Kč ročně nebo úlevu při invaliditě III. stupně 5 040,– Kč ročně.
  • Každý ID, který je držitelem průkazu ZTP/P, má ještě nárok na uplatnění slevy ve výši 16 140,– Kč ročně.

A slevy lze uplatnit i zpětně za daný rok na jeho konci, a to vyplněním Potvrzení o zdanitelných příjmech a s ním požádat finanční úřad o vrácení případných záloh na dani.

Zdroj foto: www.flickr.com

Tagy: Jednotný registrační formulář, podnikání ID, vedlejší činnost, živnostenský úřad, živnostníci