Pořídit si pejska a ještě tím někomu pomoci? Zkuste to i vy!
Vydáno 19.10.2012 
Péče o zvířata
red .
Lidé si většinou psa pořizují pro sebe nebo pro radost svým příbuzným.
Někdy ale mohou tito čtyřnozí mazlíčci přinášet kromě potěšení
i výraznou pomoc – třeba jako psi asistenční. Jejich výchově však
musí být, s ohledem na jejich budoucí poslání, věnován zvláštní
zřetel a také hodně času. Výcvik těchto psů zajišťují specializované
organizace, avšak v samém počátku péče jim může být nápomocna
i celá veřejnost.
Výchova vodicího psa není z logických důvodů svazkem na celý život,
vlastně jde pouze o několikaměsíční záležitost. Pořídit si psa jen na
dočasnou dobu sice není situace, s níž se umí vyrovnat každý, ale
těžké loučení v závěru domácího výcviku určitě ulehčí fakt, že
šlo o pomoc někomu, kdo ji opravdu potřebuje.
Profesionálním vychovatelům vodicích psů může s předvýchovou pomoci
takřka každý, ovšem musí k tomu splnit několik podmínek a také
přísně dodržovat pravidla výcviku. S ohledem na celkovou krátkodobost
výchovy však lze mnohé z dosavadního života pro tuto dobrou věc určitě
na čas obětovat.
Permanentní péče
Péče o štěně slepeckého či asistenčního psa ze strany dobrovolníka
trvá přibližně deset měsíců, a to od osmi týdnů do jeho prvního roku
věku. Pak je ještě možné tuto dubu prodloužit o jakousi sdílenou, 6 až
8 měsíců trvající výchovu, kdy je pes přes den ve školicím středisku
a kvečeru nebo i na víkend si ho může jeho dočasný majitel vyzvednout.
Protože slepecký či asistenční pes je určený převážně k pomoci
v rušnějším a pro handicapovaného člověka komplikovanějším okolí,
musí být vychováván v městském prostředí. Další podmínkou všech
organizací je jeho výchova v bytě (tedy nikoli na zahradě či ve venkovním
kotci). Nedílnou součástí prvotního výcviku je rovněž takřka
permanentní kontakt majitele se psem, což znamená, že s ním musí strávit
maximální možné penzum času. Štěně by mělo zůstávat samo nanejvýš
dvě až tři hodiny denně, což není pro každého zrovna snadno
realizovatelné. Také z toho důvodu jsou častými provizorními vychovateli
studenti nebo rodiny s většími dětmi.
Mezi psí rasy využívané pro pomoc nevidomých zpravidla patří:
- labradorský, zlatý, případně flat coated retriever
- německý ovčák, švýcarský ovčák
- královský pudl
- kólie
a také další, mnohdy cíleně šlechtěná plemena.
Žádné spaní v posteli
Štěňata budoucích slepeckých psů by měla nosit odlišující vesty, aby byla okolím respektována i tam, kam psi nesmějí (foto: © Středisko výcviku vodicích psů; www.vodicipsi.cz)
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také výuce hygienických návyků,
dále jeho postupnému včleňování do rušného provozu města, zvláště
správnému chování na chodnících a silnicích. S tím souvisí i nutnost
si přivyknout na pohyb ve všech dostupných druzích městské
i meziměstské hromadné dopravy. Pes by se měl také naučit kontaktu
s lidmi, a to nejen s jednotlivci, ale i v davech. Musí se umět dobře
chovat ve veřejných prostorech, jako jsou úřady, čekárny, restaurace,
obchodní domy, ale dokonce i kina, divadla, univerzitní posluchárny,
koncertní sály apod. Stejně tak by se měl umět dostat do bezproblémového
kontaktu s ostatními psy, případně i jinými zvířaty.
Samozřejmostí je pak přísná výchova doma i na veřejnosti, a tak by si
neměl zvykat na spaní v posteli, žebrání jídla či skákání na stůl,
absolutní zákaz by měl platit i na ničení nábytku, skákání na lidi,
vykonávání potřeby na veřejných komunikacích či jiných k tomu
nevhodných místech atp. Naučit ho však musíte i aportování a další
pokyny, které by měl poslechnout bez opakování, a naopak u něj nesmějí
být podporovány lovecké návyky.
To vše ale neznamená, že je dobrovolník na výchovu sám. Běžnou
součástí předvýchovy jsou i pravidelná kontrolní setkání na srazech
s ostatními štěňaty, která se konají zpravidla jednou za několik
týdnů, podle konkrétní organizace. Mimo tyto akce se však může
provizorní vychovatel kdykoli obrátit na danou organizaci se žádostí
o konzultaci nebo pomoc s praktickým výcvikem.
Co vás to bude stát?
Narozdíl od výchovy vlastního psa vás dočasná péče o toho slepeckého či asistenčního nebude stát téměř nic. Každý dobrovolník obdrží měsíční dávku krmení a měsíční příspěvek na základní kynologické potřeby a cestovné, případně na další náklady spojené s výchovou psa. Případné veterinární ošetření je pak hrazeno zvlášť na základě předloženého dokladu o zaplacení a zprávy od veterináře.
Vodicí psi v zákoně
Co všechno musí umět pozdější vodicí či asistenční pes umět a co by vás tedy mělo zajímat, přesně definuje zákon č. 388/2011 Sb. a příloha číslo 2 k této vyhlášce, platný od 1. 1. 2012.
Stáhněte si
Tento zákon také stanoví podmínky pro přiznání příspěvku na vodicího psa (který je zákonem považován za „zvláštní pomůcku“). Jednou z nich je, že tento bude přiznán jen na „pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo fyzickou osobou která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy“ (platí to i na ty organizace, které před méně než dvěma lety zažádaly o členství v takové organizaci). Registrace v nadnárodní organizaci tedy není podmínkou, avšak z hlediska toho, aby byl celý proces výchovy od štěněte k předání novému pánovi rychlejší a snazší, jde o zásadní parametr. I proto si předem zjistěte, zda je organizace, které chcete věnovat svou pomoc, v nějaké takové organizaci evidována. Potvrdí to její kvality i v mnoha dalších ohledech.
Zdroje:
- webové stránky Střediska výcviku vodicích psů (www.vodicipsi.cz)
- webové stránky občanského sdružení Vodicí pes (www.vycvikvodicichpsu.cz)
- webové stránky občanského sdružení Pes pro Tebe (www.pesprotebe.com)
- zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Foto: © StockXCHNG a © Středisko výcviku vodicích psů
Tagy: péče o zvířata