„Práce s dětmi není práce. Je to přirozenost“, říká jejich chůva Katarina Tavaliová

Vydáno 17.5.2019 Péče o děti Pavla Jelínková

Nedostatek míst v zařízeních péče o předškolní děti a nemožnost umístit dítě mladší dvou let. To jsou nejčastější důvody, které vedou ke zřízení mikrojeslí. Nejinak tomu bylo i v případě mikrojeslí Sluníčko dětem, které sídlí v brněnské čtvrti Vinohrady.

Mikrojesle Sluníčko dětem začaly fungovat v létě 2017 a dosud jimi prošlo 12 dětí. Nejmladší návštěvnici bylo v době nástupu deset měsíců. Zvykla si však velmi rychle a v roce je již po prostoru bezpečně pohybovala a naprosto přesně věděla, kde jsou její oblíbené hračky – a to i díky dvěma mladým speciálním pedagožkám, které se zde o děti s láskou starají.

„Po studiu vysoké školy jsem pracovala na základní škole jako učitelka. Pak jsem se přestěhovala do Brna a rozhodla se věnovat těm nejmenším dětem. Práci s dětmi nepovažuji za práci. Péče o ně je pro mě přirozeností,“ říká jedna z chův, Katarina Tavaliová.

Do Sluníčka aktuálně dochází šest dětí, tři z nich pravidelně a tři doplňují kapacitu. „Mikrojesle jsou dokonalým místem, kde se dá individuálně rozvíjet intelekt dítěte, věnovat se mu a poznávat jeho pozitivní i negativní stránky. Tím, že se chůva věnuje jenom čtyřem dětem, je na vše dostatek času,“ je přesvědčena Katarina.

V péči o děti se střídá s kolegyní, obě mají tříčtvrtinový úvazek, což Katarině maximálně vyhovuje. Volný čas věnuje sebevzdělávání nebo doučuje starší děti angličtinu.

Nejlepší odměnou je pokrok dítěte

Katarina i její kolegyně se neustále profesně vzdělávají, účastní se také praktických seminářů, které pro provozovatele mikrojeslí a pečující osoby pořádá Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci projektu Podpora implementace služby péče o děti od šesti měsíců do čtyř let v tzv. mikrojeslích a pilotní ověření služby.

„Na seminářích jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací, třeba o emoční inteligenci dětí a jak jim pomoci, aby se v sobě lépe vyznaly a uměly své emoce pojmenovat,“ popisuje Katarina.

Další semináře se věnovaly genderově citlivé výchově dětí nebo správné komunikaci s rodiči. „Získala jsem tipy na aktivity v oblasti výtvarné výchovy či ekologie. Semináře byly pro mě zkouškou, jestli to, co dělám, dělám správně, a zároveň i jedinečnou příležitostí, jak s chůvami z jiných zařízení vzájemně sdílet zkušenosti,“ dodává Katarina. S kolegyní pravidelně navštěvují také kurzy pro montessori pedagogy, neboť péče o děti ve Sluníčku probíhá v souladu s montessori principy.

Děti mají ve Sluníčku k dispozici pěkné prostory, zajímavostí je vnitřní „lesní herna“ – dřevěné hřiště a imitace lesa v jedné z větších místností, kterou mohou děti z mikrojeslí také využívat. Pokud není extrémní počasí, tráví děti každé dopoledne venku. Není divu, že zpětná vazba od rodičů je veskrze pozitivní.

A na co je Katarina nejvíc pyšná?

„Když se ode mě děti naučí něco užitečného, když vidím jejich pokroky. Pyšná jsem také na mou krásnou a moderní třídu plnou pomůcek, které umožňují rozvoj dítěte,“ uzavírá chůva.

Převzato z Mikrojesle.mpsv­.cz

Foto: Pixabay.com