Venčení pejska nemusí být vždy jen rutina. A pokud ho nemáte, půjčte si ho!

Vydáno 14.1.2013 Péče o zvířata Lucie Černá

Ať je vedro nebo mrzne až praští, ať sněží anebo padají trakaře, nic naplat – máme-li pejska, jeho „potřeba“ nepočká. Naštěstí existuje pár variant, jak si procházku se svým čtyřnohým miláčkem zpříjemnit. Můžeme si třeba zkusit najít společnost, a nebo využít čas strávený venčením jinak a tuto povinnost svěřit profesionálům. Ovšem ani ten, kdo pejska nevlastní, nemusí o nic přijít – může si ho půjčit!

Společné venčení

Napadlo vás někdy, že byste si svou dennodenní rutinu, jakou venčení psa bezesporu dříve nebo později je, zpestřili? Řešením může být třeba společné venčení s jinými pejskaři. Stačí si domluvit přesný čas a místo setkání a můžete vyrazit. Taková společná vycházka či menší nebo i větší výlet má hned několik výhod: donutí vás na vycházku skutečně jít a ne ji „odbýt“ pouhým vypuštěním psa na zahradu nebo obejitím bloku. Kromě toho se při ní nebudete nudit pohledem na již dávno známá místa a zákoutí v okolí vašeho domu a namísto toho si můžete dobře popovídat a třeba i předat zkušenosti s jinými majiteli psů. Navíc díky nim můžete objevit nové trasy a lokality ve vašem okolí nebo rovnou uspořádat delší výlet. Radost to ostatně může přinést i vašemu pejskovi, který, je-li snášenlivý, může touto cestou snadno získat nového kamaráda.
Nejsnazší cestou, jak myšlenku společného venčení uvést do praxe, je samozřejmě hledání „venčícího kolegu“ na internetu. Jednou z variant je zadání poptávky na obecném inzertním webu, avšak větší pravděpodobnost nalezení je prostřednictvím portálů či webových stránek zaměřujících se na chov zvířat či přímo pejsků. Na těch už také velmi často vznikají i tomuto účelu uzpůsobené rubriky a diskuzní fóra. Nijak ojedinělé jsou také internetové komunity majitelů konkrétního psího plemene.

Venčení od profesionálů

Ovšem jsou také dny, kdy je nejpříjemnější a nebo dokonce přímo nutnou variantou venčení nejít venčit vůbec. Jenže to vašeho pejska příliš nezajímá, potřeba je zkrátka potřeba. V takové situaci se přímo nabízí možnost využití profesionální firmy či jednotlivců, kteří se zaměřují na hlídání zvířat a péči o ně. Tak budete mít jistotu, že je váš čtyřnohý mazel ve správných a zodpovědných rukou. Spolupráce zpravidla probíhá na základě smlouvy a za jednu hodinu venčení dáte od 120 třeba až do 250 korun za hodinu venčení dle obsahu a množství doplňkových služeb (v ceně bývá zahrnuta částka za dopravné, někdy i drobný pamlsek či voda nebo možnost dostávat z venčení průběžné SMS či MMS zprávy). Při dlouhodobé spolupráci pak zpravidla poskytovatelé těchto služeb nabízejí nejrůznější slevy.

Nemáte pejska? Půjčte si ho!

Ovšem ani ti, kdo psa z nějakého důvodu nemají, nemusejí zoufat. Existují totiž tak zvané psí půjčovny, které se u nás rekrutují nejčastěji z řad psích útulků, ale ve světě už není tato služba neobvyklá ani v čistě komerční podobě. I v České republice lze už takovou najít, nachází se nedaleko Prostějova a k zapůjčení nabízí klidnější plemena, jako je labrador, retrívr či ohař.
Názory na poskytování takové služby, a to hlavně za úplatu, se velmi různí. Ale ať jsou oprávněné ty či ony, pravdou zůstává, že venčení půjčených psů je několikastrannou pomocí. Pro pejska představuje možnost vrátit mu ztracenou důvěru v lidi, pokud mu bylo ublíženo, nebo si na ně vůbec zvyknout. Pro útulek samotný to pak znamená alespoň drobné snížení celkového penza práce.
Pejsky si nejčastěji půjčují lidé, kteří je sice mají rádi, ale z nějakých příčin je nemohou chovat doma. Důvody to přitom mohou být zdravotní (třeba alergie), finanční nebo čistě dispoziční (například vysoký věk, snížená mobilita, nedostatek prostoru apod.). O svou lásku k psům se tak mohou i přese všechna svá omezení podělit a třeba si tak i zpříjemnit chvíle při jinak osamocených procházkách.
Někteří možnost krátkodobého venčení zase pojímají jako možnost vyzkoušet si péči o psa anebo jako příležitost blíže poznat určité plemeno (což má význam při dlouhodobější spolupráci).

Jak si psa půjčit

Jednou z podmínek zapůjčení je věk nad 18 let, případně věk nad 15 let a k tomu souhlas rodičů. Před tím, než se však do útulku vypravíte, doporučuje se tam nejprve zavolat a sjednat si konkrétní čas. Výběr psa následně provádějí sami pracovníci útulku, a to zejména na základě vyhodnocení vzájemné vhodnosti zvířete a jeho dočasného pána. Vybírají při tom samozřejmě jen z mírnějších, bezkonfliktních a spolehlivých svěřenců. Ve většině „půjčoven“ si lze psa odvést zpravidla jen na několikahodinovou procházku, pouze výjimečně i na delší období.

Foto: Stock.XCHNG

Tagy: péče o zvířata