Vzdělávání pracovníků sociálních služeb

Vydáno 5.11.2016 Pomoc v domácnosti Pavla Jelínková

Jaké jsou možnosti vzdělávání pečujících pracovníků (ať už OSVČ či pracovníků ve firmě)? Co vše musejí sociální pracovníci splňovat, aby svoji činnost mohli dělat? Jsou dnes jiné podmínky k výkonu služby sociálního pracovníka než dříve?

Vzdělávání pracovníků sociálních služeb

Vzdělávání pracovníků sociálních služeb podléhá Zákonu o sociálních službách č. 108/2006 Sb. V něm je stanoveno, kdo se může v sociálních službách vůbec angažovat a pracovat. Dále zákon specifikuje, co vše musí daná osoba splnit pro výkon povolání v sociálních službách, a rovněž je zde definována povinnost dalšího vzdělávání. Mimoto se zákonem o sociálních službách upravuje akreditace vzdělávacích zařízení a jejich vzdělávacích programů.

Reklama

Sociální pracovník

Paragraf 105 tohoto zákona říká, kdo je sociální pracovník. Definuje jej jako osobu, která vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendu včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, terénní sociální služby, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace.

Schopnost výkonu práce sociálního pracovníka

Paragraf 110 zmíněného zákona zase udává předpoklady k výkonu povolání sociálního pracovníka, kterými je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona.

Odbornou způsobilostí se rozumí

  • vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost
  • vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studiu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku, absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v uvedených oblastech v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, jež nespadá do sociálního studia
  • u manželského a rodinného poradce je to vysokoškolské vzdělání psychologie nebo magisterského programu na vysoké škole humanitního zaměření současně s absolvováním postgraduálního výcviku v metodách manželského poradenství a psychoterapie v rozsahu minimálně 400 hodin anebo obdobného dlouhodobého psychoterapeu­tického výcviku akreditovaného ve zdravotnictví

Odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka při poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče má též sociální pracovník a zdravotně sociální pracovník, který získal způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu.

Další vzdělávání sociálních pracovníků

V paragrafu § 111 zákona sociálních službách je dáno, že každý sociální pracovník má povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. To se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob.

Mezi přípustné formy dalšího vzdělávání patří

  • specializační vzdělávání zajišťované vysokými školami a vyššími odbornými školami navazující na získanou odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka
  • účast v akreditovaných kurzech
  • odborné stáže v zařízeních sociálních služeb
  • účast na školicích akcích

Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo.

Asociace a sdružení sociálních služeb

Poskytovatelé sociálních služeb jsou sdružování v asociacích, které také určují, zřizují a nabízejí vzdělávání a další následné vzdělávání sociálních pracovníků. Jednou z největších profesních organizací je Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky (APSSCR).

Dále jsou to

Oborové spolky a asociace jako Asociace občanských poraden a poraden pro zdravotně postižené, SKOK (Spolek Oborové Konference nestátních neziskových organizací), Socioklub (sdružení pro podporu rozvoje sociální politiky).

Ze zahraničních patří ke stěžejním

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

APSSCR jako nezávislý spolek právnických a fyzických osob poskytujících sociální služby mimo zmíněné studijní, dokumentační, informační, vzdělávací a expertní činnosti také provádí další činnost. Tou je reprezentace, zastupování a hájení zájmů svých členů u státních a ostatních zainteresovaných institucí, rozšiřuje vědecké a výzkumné poznatky z oboru do činnosti poskytovatelů sociálních služeb, a předává nové tuzemské a zahraniční odborné zkušenosti svým členům.

Rada pro rozvoj sociální práce

Rada pro rozvoj sociální práce k dalšímu vzdělávání sociálních pracovníků vydala metodiku ke vzdělávání sociálních pracovníků. Tento průvodce při zjišťování vzdělávacích potřeb pracovníků a organizací a vytváření individuálních vzdělávacích plánů pracovníků a vzdělávacích plánů organizací, má dopomoci ke zkvalitnění dalšího vzdělávání a rozvoji sociálních služeb.

Zdroj foto: Pixabay.com

Tagy: asociace a sdružení, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, Rada pro rozvoj sociální práce, sociální pracovníci, vzdělávání, Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.