Být seniorem neznamená být o chlebu s máslem. Plnohodnotný oběd vám obstarají jiní
Vydáno 5.7.2012 
Péče o seniory
Lucie Černá
S rostoucím věkem se člověk musí postupně smiřovat s tím, že už
není tak pružně schopen zvládat vše, co kdysi bývalo takřka běžné.
Mezi takové „činnosti všedního dne“ může patřit třeba i obyčejné
vaření. Naštěstí však existují služby, které nenechají seniory živit
se jen namazaným chlebem.
Není žádným překvapením, že člověk s postupně se zvyšujícím se věkem ztrácí kompetence k běžným úkonům denní potřeby. Nejčastěji za to může snížená mobilita, dlouhodobá nemoc a nebo psychické překážky. Řada státních, komerčních i neziskových organizací si toto velmi dobře uvědomuje, a proto zajišťuje různé pomocné služby, mezi něž patří například i rozvoz jídel – nejčastěji obědů.
I jedna služba taky služba
Jako asi všude, i v tomto případě platí, že existují jídla dražší a jídla levnější. Chutnější a méně chutná. Kvalitnější i ta na hodnotných surovinách poněkud „šizená“. Zpravidla v menších městech ale většinou senioři nemají na výběr – buď místní úřad či zdejší firma nebo organizace tyto rozvozy neorganizují vůbec a daná obec zároveň ani nespadá do hledáčku jiných obcí či firem, nebo je takových poskytovatelů v místě jen velmi málo. Mnohdy pouze jedna. Ovšem i taková může pro to, co si již nejsou schopni připravit plnohodnotný pokrm vlastními silami, představovat významnou pomoc.
Kdo vše rozvoz obědů pro seniory nabízí?
Nejčastějšími poskytovateli rozvozů obědů pro seniory bývají soukromé firmy (někdy i restaurace), ale i obecní úřady prostřednictvím pečovatelských služeb či domovy důchodců. Nezřídka tyto služby zajištují také různé sociální a církevní organizace a obecně prospěšné společnosti. Pokrmy přitom připravují buď samy, a nebo je jen převážejí z domovů pro seniory, školních zařízení nebo i nemocnic.
Ceny jsou nižší než restaurační, málokdy však lidové
Ceny rozvážených jídel se pohybují přibližně od 60 po 100 korun včetně dovozu, což je v porovnání s tím, že by člověk každý den docházel do běžného restauračního zařízení, relativně příznivé. Záleží vždy samozřejmě na lokalitě i obsahu služby (kvalita, obalový materiál, počet chodů atp.). Ceny se však nevyrovnají dotovanému stravování například ve školách – jednoduše proto, že rozvážené obědy pro seniory státem dotovány nejsou. Někde však ně přispívá příslušná obec (platí pro místní obyvatele), nebo sponzor. Pokud jde o nabízené služby, většinou cena jídla zahrnuje i polévka, někdy i zákusek. Ne všechny poskytovatelem uvádění ceny však automaticky zahrnují poplatek za dopravu, proto je třeba si vždy pročíst úplné podmínky sužby. Poplatek za dopravu může být buď paušální, nebo – byť méně často – daný kilometráží transportu. Většina dovážkových služeb pro seniory se však většinou omezuje jen na určitou obec či rozšířenou lokalitu, a tak zpravidla platí první možnost a poplatek je jednotný.
Je seniorská strava jiná?
Mnozí si možná kladou otázku, proč je nutné stravu pro seniory
terminologicky oddělovat od té „běžné“. Při pohledu na nabízená menu
je však odpověď zřejmá: nabídka takových jídel se (občas) řídí
specifiky této skupiny populace, která zahrnují jak jejich osobní potřeby
(cenu jídla, velikost porce atp.), ale i na jejich zdraví.
Senioři mívají na výběr z jedné až dvou druhů polévek a ze až tří
či čtyř hlavních chodů. Ty nezřídka bývají rozlišené na jedno
běžné jídlo, jedno diabetické či dietní (zaměřené například na
žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietu) a jedno vegetariánské
(často sladké).
Někteří poskytovatelé zase vycházejí seniorům vstříc tím, že jim
nabízejí možnost výběru menší porce (například tříčtvrteční), a to
za úměrně nižší cenu (čímž se odlišuji od běžných restaurací, kde
se za poloviční porci platí až 75 % ceny). Další navíc seniorům
nabízejí možnost vynechat polévku, která je jinak standardní součástí
denního menu, a tím i jeho konečné ceny. Možná trochu překvapivé však
je, že většina poskytovatelů nenabízí slevy za dlouhodobý odběr. Jeden
oběd tak strávníka vyjde úplně stejně, jako kdyby si objednal jeden na
každý den v průběhu celého následujícího měsíce.
Česká kuchyně stále vede, mezinárodní už ale není výjimkou
Jídelní lístek pro seniory stále častěji obsahuje zdravou stravu. I ta ale může být chutná!
Při pohledu na škálu pokrmů, z nichž mohou penzisté vybírat, je
zřejmé, že stále převažuje orientace na tradiční českou kuchyni
Moravský vrabec, kynuté knedlíky, guláš s knedlíkem, vdolky se smetanou,
kuře na smetaně a další – to vše bývá takřka běžnou součástí
týdenního jídelního lístku určené seniorům. Nechybějí přitom ani
typicky české „kulinářské vynálezy“, jako je salám v trojobalu,
vepřový prejt, tlačenka s cibulí, vepřenky nebo zapečené brambory
s gothajem.
Nicméně řada firem si už moc dobře uvědomuje, že životní standard
dnešních důchodců i kvalita jejich života roste, a tak už nechce
zůstávat jen u místní kuchyně. V menu pro seniory tak můžeme
u některých najít třeba i grilovaného lososa, pizza či gnocchi se
špenátem, tortilly s kuřecím masem a jiné.
Dovážený oběd může i prospět
Stejně tak je v menu poskytovatelů dovážených pokrmů pro seniory stále více znát důraz na eliminaci tučných či jinak nutričně bezvýznamných jídel a jejich nahrazení neméně chutnými, zato pro tělo příznivějšími pokrmy. Zeleninový salát s kousky kuřecího masa, přírodní vepřový plátek s rýží nebo krůtí řízek s bramborem by tak už neměl žádného seniora nejenže překvapit, ale s ohledem na vlastní zdraví ani odradit.
Jídlonosiče nestačí trendům. Plast se hodí do mikrovlnky i na mrazák
Důraz je také stále více kladen i na to, v čem je jídlo rozváženo. Klasické jídlonosiče sice ještě nevymizely, ale mnohde už je vytlačují plně hygienické, nejrůznějšími normami schválené plastové krabičky, v nichž lze jídlo ohřát i v mikrovlnce nebo zamrazit, a lze z nich dokonce i pohodlně jíst. Někde je za tuto speciální krabičku účtován poplatek v řádu několika korun, jinde bývá součástí ceny oběda.
Zdroj foto: Stock.XCHNG
Tagy: péče o seniory