ROZHOVOR// Rolí duly je podpora matky, říká certifikovaná dula

Vydáno 14.1.2014 Rozhovory Pavla Jelínková

O dulách jsme se na našem webu zmínili již několikrát. Jaká je ovšem profese v praxi? Dalším přirozeným krokem ve zkoumání této v Česku ještě nedostatečně známé profese bylo oslovit některou dulu a požádat ji o rozhovor. Ten nám poskytla paní Dagmar Hricová, certifikovaná Česká dula s akreditací třetího stupně.

Dnes ještě mnoho osob neví, že profese duly existuje a v čem vlastně spočívá. Čím myslíte, že to je způsobeno?

Řadou faktorů. Je to služba pro konkrétní skupinu – těhotné a rodící. Několik generací nemělo možnost se s touto službou potkat. Mnohé těhotné maminky vědí jasně, co chtějí, nebo nechtějí a samy hledají možnosti. Tím mají i větší povědomí o existenci dul. Jiné jsou přijímateli poskytované péče a nemocnice nebo obvodní lékaři tuto službu standardně nenabízejí. Roli také hraje, že profese duly je v České republice relativně „mladá“.

Dula není slovo českého původu, pochází z řečtiny a označuje „ženu, která pečuje a pomáhá“. Jaká je minulost této profese a kam až dosahuje?

Historicky byla „doula“ žena, která pečovala „o svou paní“, nejen u porodu. Přesně jak jste popsala – byla to žena, která pečovala, pomáhala, byla důvěrnicí, znala potřeby „své“ paní apod. V naší době a podmínkách je pojata práce duly jako průvodkyně těhotenstvím, porodem a šestinedělím. USA nebo Holandsko mají letitou zkušenost s prací dul. U nás první duly začaly působit v roce 2001, pod Českou asociací dul. Od roku 2009 zde působí sdružení České duly o.s., jehož jsem členkou.

Jak došlo k tomu, že vykonáváte právě profesi duly?

Původní profesí jsem porodní asistentka. Pracovala jsem několik let na porodním sále. V době mé druhé mateřské dovolené se porodnice, kde jsem pracovala, zavřela. Zvažovala jsem své další působení ve zdravotnictví. Nabídka stát se dulou přišla nečekaně. Má pro mě velký význam – jako když najdete smysluplnou práci, něco, v čem víte, že to je vaše cesta, vaše místo, vaše role.

Jak dlouho již působíte coby dula v České republice – bylo hodně složité se v této činnosti a v naší zemi prosadit?

Kurz pro duly jsem zahájila v roce 2007 a jako dula aktivně působím od roku 2009. Obracejí se na mně i klienti ze zahraničí, jedná se především o Čechy žijící dlouhodobě v zahraničí. Naše spolupráce je různá, podle potřeb klientky. Převážně se jedná o konzultace a podporu. Nebo jsou klientkami Češky žijící v zahraničí, které přijedou své děti porodit do ČR, stráví zde šestinedělí a poté se vrací zpět. Co se týče prosazení, v začátku mé práce neměly ještě mnohé porodnice zkušenost s dulou a reagovaly různě. Ale je to vždy o vzájemné komunikaci, spolupráci, oboustranném respektu. Role duly není „bojovat“ za matku, vše za ní vyřídit, ale naopak – podpořit její vlastní kompetence, podpořit ji v jejich vlastních rozhodnutích.

V ČR nebyla tato profese donedávna příliš respektována, proč myslíte, že tomu tak bylo?

Obecně přijímáme vše nové dost těžko. Pamatuji si, jak v devadesátých letech začali chodit k porodům otcové. To bylo pro řadu zdravotníků naprosto šokující. Podobné je to se vstupem dul do porodnic. Tam, kde nepochopili náplň práce duly a její roli u porodu, jsou potíže dodnes. Osobně přikládám velkou váhu totalitnímu režimu, s jehož dozvuky se dodnes potýkáme. Pro zdravotnictví platilo, že odborník velí, rozhoduje a nepočítá se s účastí, názorem nebo přáním pacienta – klienta. Očekávala se pouze poslušnost. Dnes však rodí své děti jiná generace matek. Ty vědí, co chtějí a očekávají partnerskou komunikaci, takovou, aby mohly o sobě samy rozhodovat. A tyto dva světy na sebe mnohdy narážejí.

Jaké je z vašeho pohledu postavení dul v České republice nyní?

Spolupráce s porodnicemi se velmi liší regionálně. Máme porodnice, kde doprovod duly vítají, vnímají jej jako přínos pro rodičku a vzájemná spolupráce je výborná. Zvlášť v Moravskoslezském kraji takové porodnice máme. Jsou ovšem porodnice, kde zdravotníci duly vnímají jako ohrožující pro svou práci a jsou pro ně velkou komplikaci i komunikující maminky, které vědí, co chtějí. Je minimální procento porodnic, kde by se dodnes nesetkali s dulou. Nunto říci, že tak, jako se liší jednotlivé porodnice, liší se i osobnosti dul a z toho pramenící lepší či horší spolupráce se zdravotníky. Za pět let mého působení dul přibylo, což je pro klienty moc fajn, mají daleko větší možnost výběru. Jako problém vnímám práci tzv. samozvaných dul, které neprošly žádným vzděláváním, ale prezentují se jako duly.

Co vše činnost duly obnáší a pokrývá, tedy jak funguje dula v praxi?

Nabídka služeb jednotlivých dul se liší. Dula poskytuje nezdravotnické služby a péči, její činnost se liší podle potřeb a požadavků klientů. Obecně – v době těhotenství klientka s dulou může konzultovat porodní přání, co je pro klientku zásadní, důležité, podstatné. Mohou spolu navštívit porodnici, kde maminka zvažuje porodit, nebo konzultují možnosti porodnic v daném regionu. Mohou probrat jednotlivé fáze porodu, možnosti úlevových metod, atp. Při porodu se dula stará o komfort rodičky, je jí neustále nablízku, pokud to klientka vyžaduje. Dula je psychickou oporou i pro partnera, je-li přítomen u porodu. Specifickou kapitolou jsou potom služby duly u klientek se specifickými potřebami (nevidomí, psychicky nemocní, klienti s těžkou historií, atp.). Dula může klienty doprovodit i u císařského řezu, kde pomáhá s podporou rané vazby. Klientky velmi často žádají péči duly v šestinedělí, kdy potřebuji sdílet svou situaci, mít někoho nablízku v náročném období, eventuelně využít jejich praktické pomoci.

Vaše činnost sahá daleko nad rámec práce duly – obsáhla mnohé další aktivity. Zaujaly mě kurzy „Nepřines mě čáp“ a setkání maminek a miminek. Jak se mohou zájemci do vašich kurzů a setkání přihlásit?

Ano, nezaměřuji se pouze na samotný doprovod porodu. Pro klienty mám připraven celý „balíček služeb“. Je jen na nich, co všechno využijí. Považuji za důležité, aby maminky měly možnost sdílet své těhotenství, porod, šestinedělí, radost i případné obavy. Aby měly komu položit své dotazy a očekávat fundovanou odpověď. Snažím se jim vytvořit bezpečné prostředí.

Nepřines mě čáp – jsou jednodenní předporodní kurzy pro páry. V nich v kostce probereme porod, možnosti úlevových poloh, základní péči o miminko a kojení. Primárně se zaměřujeme na roli otce u porodu a po porodu, jejich sebepéči a další možnosti. Podle účasti na kurzech a reakcí rodičů, je to velmi oblíbená forma předporodního setkání.

Setkání maminek a miminek je určeno pro maminky, které navštěvovaly předporodní kurzy u mě. Je to velmi oblíbené setkání. Těší mě vidět maminky a jejich miminka a velmi si vážím toho, že s nimi mohu sdílet aktuální věci. Pro ně samotné je to možnost představit si vzájemně své děti, získat další možností vyžití na mateřské dovolené a kontaktů s jinými matkami.

Ale je možné také zvolit předporodní setkání jen pro maminky, nebo individuální formu konzultací. Zájemci najdou informace buď na mém webu Dula.estranky.cz nebo se mohou obrátit přímo na mně telefonicky nebo email, obojí je na stránkách uvedeno. Ráda zodpovím jejich dotazy, případně můžeme hledat možnosti vzájemné spolupráce.

Jaké vzdělání by měla mít, tedy co vše musí dula znát a vědět?

Sdružení České duly nabízí vzdělávání, jak zájemcům o práci duly, tak postgraduální vzdělávání. Zájemkyně o práci duly podají přihlášku na základě které jsou pozvány k výběrovému řízení. Úspěšní uchazeči absolvují kurz pro duly. První rok je tzv. sebezkušenostní část, tj. práce sama na sobě. To je obvyklý postup vzdělávání v pomáhajících profesích. Tato část staví na myšlence, že je důležité poznat dobře sebe sama, porozumět tomu, co lidé v určitých situacích potřebují, aby pak jako dula mohla být klientce dobrou oporou. Druhý rok probíhá prezenční část kurzu, kde přednášejí odborníci z různých oblastí (psychologové, porodní asistentky, právníci, zkušené duly). Následuje supervidovaná praxe pod vedením dul – konzultantek. Jednoznačně by měla dula znát své možnosti a hranice profese. Jako velké umění považuji se umět upozadit. Na prvním místě nejde o dulu, ale o těhotnou nebo rodící ženu a její podporu.

Co vám osobně tato profese dala, dává a je li něco takového, co třeba naopak vzala?

Dává mi strašně moc – být součástí komplexní péče a souvislého kontaktu s klienty (vše to, co mi při práci v nemocnici chybělo = poznat ženu v těhotenství, mnohdy ještě před otěhotněním, doprovodit ji u porodu, poskytnout péči v šestinedělí). Rovněž mohu poznávat lidi a jejich mnohdy neuvěřitelné příběhy, které napsal sám život. Mám pocit smysluplnosti toho, co dělám, ale také svobodu a volnost, samostatnost. Zažívám zpětnou vazu klientů, jejich spokojenost, i opakovanou spolupráci. S tím se pojí zodpovědnost vůči práci a lidem. A co mi vzala? Asi jako každému – mnohé iluze a také anonymitu.

podclanekdula.jpg

Dagmar Hricová působí jako dula v MS kraji od roku 2009. Je certifikovanou Českou dulou, s akreditací třetího stupně – dula konzultantka, laktační poradkyně a lektorka. Původní profesí porodní asistentka a dětská sestra. Poskytuje konzultace, doprovod k porodu, poporodní návštěvu a poradenství v šestinedělí. Vede individuální a skupinová předporodní setkání, víkendové kurzy „Nepřines mě čáp“ a setkání maminek a miminek. Spolupracuje s MC a odborníky (gynekolog, pediatr, psychiatr, psychoterapeut) a je odborným poradcem na portálu emimino.cz.

Zdroj foto: www.flickr.com, archiv Dagmar Hricová

Tagy: Česká asociace dul, České duly o.s., péče o děti, ROZHOVOR