Evropský rok stárnutí: vyšší věk, více služeb, ale i méně peněz. Jak se s tím vypořádat?

Vydáno 20.5.2012 Péče o seniory Pavla Jelínková

Letošní rok není jen obyčejnou číslovkou 2012, ale též Evropským rokem stárnutí. Má tak poukázat na neustále se zvyšující věk, jehož se lidé obecně dožívají. A naši současní senioři chtějí být aktivní a žít i po přechodu do zaslouženého starobního důchodu kvalitně. Nejlépe ve svém domácím prostředí obklopeni rodinou. Jaké mají k tomu možnosti?

Mnoho seniorů se cítí natolik dobře, že i ve svém důchodovém věku pracuje. Mohou tak být stále aktivní součástí společnosti a předat své mnohdy neocenitelné vědomosti, znalosti a um ostatním – těm mladším. Jiní si chtějí užívat důchodu a zvládají vše ještě sami – cestují, věnují se svým koníčkům, vnoučatům a rodině. Časem ale i oni potřebují občasnou pomoc o svého okolí. V tu chvíli se nabízí využití sociálních služeb pro seniory.
Mezi nejběžnější typy patří domácí pečovatelská služba, osobní asistence, ale také centra denních služeb a denní stacionáře. Provozují je jak instituce státní (zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí), krajské a obecní (pod záštitou jednotlivých krajů, měst a obcí), tak i ty soukromé (založené soukromými subjekty), či církevní (většinou provozované neziskovými organizacemi).

Od osobní péče po poradenství

Všechny nabízejí obsahově podobné služby, a to buď jednotlivé úkony samostatně, nebo jako komplexní péči. A co vše tedy mohou poskytnout? Pomoc při zvládání každodenní základní osobní hygieny seniora, včetně nejrůznější formy zdravotnické péče (podávání léků, injekcí, převazy), donášku a zajištění stravy, úklid domácnosti a zajištění nákupu, pochůzky po úřadech a doprovod k lékaři, podpůrné terapeutické a rehabilitační služby, rovněž sociální a právní poradenství či pomoc při získání příspěvku na péči. Rozsah činnosti jednotlivých typů sociálních služeb je dán krajským nařízením, obecní vyhláškou nebo zákonem o sociálních službách.

Stáhněte si:

Výše poplatků

Bohužel kromě základního sociálního poradenství jsou to vše služby placené a na jejich úhradě se zčásti (dle typu instituce) podílejí stát, kraje, obce nebo soukromé subjekty.
Zbytek si hradí klient sám. Pozitivní zprávou od roku 2007 ale je, že si zájemce o sociální službu může na základě zákona o sociálních službách zažádat o příspěvek na péči. Ten je určen osobám v tzv. nepříznivé sociální situaci (a v té je s ohledem na výši dnešních starobních důchodů každý druhý senior) a vyplácen ve formě individuální peněžní dávky podle míry závislosti jednotlivce.

Co vše ovlivňuje výši dávky

Výše příspěvku je dána schopností seniora samostatně se o sebe postarat. Tato schopnost je rozlišen čtyřmi stupni – lehká, středně těžká, těžká a úplná závislost. Stupeň se určuje podle vyšetření zdravotního stavu a zjištění sociálních podmínek.

Stáří se dá prožít i důstojně. Stačí jen vědět, jak na to.

Stáří se dá prožít i důstojně. Stačí jen vědět, jak na to.

Samotná péče je pak poskytována buď pouze sociálními službami (domovy důchodců, pečovatelskými domy) a v tom lepším případě rodinnými příslušníky samostatně, nebo za využití některých sociálních služeb. Což je obrovská úleva pro obě strany – seniora zůstávajícího v domácím prostředí i pro jeho blízké, kteří by jinak byli nuceni opustit své zaměstnání a celodenně se o svého blízkého postarat. Takto mají možnost nadále pracovat a v době své nepřítomnosti seniorovi zajistit dostatečnou a kvalifikovanou péči.
Jak řekl ministr práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír Drábek: „Stáří není nemoc ani stigma, kterým by člověk měl trpět. Senioři chtějí být aktivní, chtějí být pro společnost přínosem, ne přítěží. A vyspělost společnosti se pozná právě podle toho, jaký způsob stárnutí svým seniorům umožní."

Zdroj foto: www.flickr.com

Tagy: péče o seniory