Jaká je role rodiny v péči o osoby se zdravotním postižením?

Vydáno 29.12.2016 Pomoc v domácnosti Pavla Jelínková

Český statistický úřad uvádí jednoznačná a jasná čísla o tom, jakou roli hraje rodina v péči o osobu se zdravotním postižením. Fakta z loňského roku (letošní statistika ještě není ukončena) říkají, že nejvyšší procentuální zastoupení (cca 73,4 procent) při péči o takového člověka má rodina – tzn. nejbližší příbuzní.

Jaká je role rodiny v péči o osoby se zdravotním postižením?

Až daleko, opravdu daleko za nimi je pečovatelská služba s pouhými 7,9 procenty, následovaná poskytovateli zdravotní péče se 7,6 procenty. Máme tedy jednoznačnou odpověď – role rodiny je stěžejní. Ovšem to je jen špička ledovce.

Reklama

Čísla hovoří

Statistika také říká, že skupinu potřebných zdravotně postižených osob tvoří tři nejvyšší věkové skupiny – tedy osoby od 45 let výše. Z projektů realizovaných NRZP (Národní radou zdravotně postižených) dále vyplývá, že každá péče o člověka se zdravotním postižením v rodině je vykonávaná s láskou a empatií, kterou nemohou žádné instituce nahradit. A proto představuje pro každou pečující osobu velmi vysokou psychickou, značnou fyzickou a silně finanční zátěž.

Klíčová role

Role rodiny v péči o osoby se zdravotním postižením je tedy značná, ne-li přímo klíčová. Jen velmi těžko ji lze nahradit. A smutné je, že postavení pečujících osob, potažmo rodiny, bylo a je stále opomíjeno.

Konference o problémech rodinné péče

Na zmíněný nejmladší proběhnuvší projekt Národní rady zdravotně postižených (NRZP) pod názvem „Nejsme chudinky, jsme hrdinky“, byla navázána konference pod názvem „Problémy rodinné péče o osoby se zdravotním postižením“.

Konferenci zaštiťovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, a o účast na ní byl obrovský zájem právě pro velmi chatrné postavení pečující rodiny. A tak se konference zúčastnilo více než 140 osob z řad pečujících osob a rodin, zástupců státní správy, zástupců nestátních neziskových organizací a dalších odborníků.

Z obsahu a vystoupení zúčastněných vyplynulo, že existuje mnoho problémů rodinné péče o osobu se zdravotním postižením.

Mezi nejožehavější patří

  • psychická a emocionální zátěž rodiny a pečujících osob je mnohem vyšší, než se všude uvádí a bere v potaz
  • péče o osobu se zdravotním postižením v kruhu rodiny je nikdy nekončící činnost a tak počet hodin, jež se eviduje na tuto činnost je neadekvátní a zcela neodpovídá skutečně vynaloženému úsilí ani počtu hodin
  • dochází k izolaci a osamocení pečujících osob a rodiny jako takové, a to jak v oblasti společenských kontaktů, tak ve sféře pracovní a profesní
  • k tomu se pojí rovněž vysoká míra stresu ze situace i obavy z vlastního selhání a zhoršení zdravotního stavu a stárnutí pečujících osob
  • rodina prožívá vždy obavy při posuzování míry stupně závislosti opečovávané osoby, obzvláště dětí
  • pečující osoby jsou dlouhodobě, někdy desítky let bez možností dovolené a jakéhokoli společenského či kulturního vyžití
  • vlivem péče o osobu se zdravotním postižením jsou pečující osoby znevýhodněny na trhu práce a ve své profesi
  • matky jsou obecně považovány za nejhůře zaměstnatelnou skupinu, a obzvláště pak matky zdravotně postižených dětí, anebo další pečující osoby například dospělé děti starající se o své rodiče či prarodiče
  • pečující osoby ztrácejí kontakt i znalosti a praxi ve své původní profesi
  • opuštění placené práce z důvodu péče o zdravotně postiženého člena rodiny znamená mimo jiné rapidní snížení příjmu rodiny s čímž pak souvisí i snížení starobního důchodu pečovatelů
  • ovšem návrat do původního oboru není ani po ukončení péče možný z důvodu vyššího věku
  • velikým problémem je tak finanční nedostatečnost za péči a tím ohrožení pečujících osob nouzí

Existují pozitiva péče o osoby se zdravotním postižením?

Při dlouholeté péči si mnozí pečovatelé vytvořili nesčetně praktických dovedností a mnoho jiných zkušeností při práci a opečovávání v rodině. A tak po ukončení péče mnozí z nich chtějí v sociálním oboru zůstat a nadále v něm pracovat.

Resumé

Oproti dřívějšku, kdy byla tato oblast značně zanedbávána a téma péče o osoby blízké, tedy i zdravotně postižené, značně potlačena, se již v současnosti tak trochu blýská na lepší časy. Je to dáno stále ožehavějším problémem stárnutí celé populace, který vyvolává potřebu zajištění a řešení mnoha problémů, jež společnost ještě nedávno tolik nepálily.

O problémech s domácí péčí o zdravotně postižené osoby se více hovoří a i soudobý sociální program včetně legislativy k ledačemu již dnes přihlíží a mnohé zastřešuje. MPSV nakročilo k vyšší podpoře pečujících osob a rodin (dlouhodobé ošetřovné, podpora neformální péče). Něco se již realizuje, ovšem stále to nestačí a postavení a role rodiny v péči o osoby se zdravotním postižením je velmi složitá. A díky tomu, že naše populace stále více stárne, ještě velmi složitá bude.

Zdroj foto: Pixabay.com

Tagy: domácí péče, konference, NRZP, projekty, rodina a příbuzní, zdravotně postižení