Jakou bude mít podobu neformální péče v ČR?

Vydáno 17.12.2015 Péče o seniory Pavla Jelínková

Neformální péče v ČR je stále více skloňovaným pojmem. Je to dáno naší populací, která rapidně stárne. Dle demografických prognóz by se do roku 2050 měl razantně zvýšit počet seniorů do osmdesáti a více let. Jak se v ČR zastřeší péče o ně?

Neformální péčí se rozumí taková péče, jíž poskytují seniorovi jeho rodinní příslušníci.

A pečovatelé v neformální péči představují více než 70 procent všech poskytovatelů péče o seniory v EU. Jsou jimi především ženy, které tvoří tři čtvrtiny neformálně pečujících osob. A z celé Evropy má právě ČR nejvyšší podíl neformální péče.

Poptávka roste

A protože poptávka po neformální péči neustále narůstá, hledají se východiska. Zatím mají formu kulatých stolů a diskuzí, ale začínají se klubat i první návrhy. Z kulatého stolu, jež se pod názvem „Neformální péče v ČR: východiska a návrhy“ uskutečnil 9. 12. 2015, byly přijaty podněty a vznikl návrh řešení pro neformální péči u nás.

Kulatý stůl na téma neformální péče

Akce byla zaštítěna náměstkyní sekce pro sociální a rodinnou politiku Zuzanou Jentschke Stőcklovou za účastí náměstkyně sekce sociálně pojistných systémů Ivy Merhautové. Kulatého stolu se zúčastnily více než čtyři desítky zástupců odborné veřejnosti ze všech zainteresovaných oborů.

A to z řad

veřejné správy
akademické oblasti
sociálně-zdravotních služeb
nestátních neziskových organizací
organizací zastupujících zájmy osob se zdravotním či mentálním postižením
subjektů pečujících osob
center pro komunitní práci
organizací podporujících dobrovolnickou činnost

Rizika poskytování neformální péče

Z kulatého stolu vyplynulo, že poskytování neformální péče vede často k přerušení pracovní kariéry, dočasnému výpadku příjmu a tím zvýšení rizika chudoby. Tato péče o příbuzného je mnohdy nadměrně náročná a kromě opuštění vlastní kariéry, sociálních vazeb a kontaktů, pečujícím nezbývá ani žádný volný čas. A čím déle péče trvá a čím více je intenzivní, tím více jsou pečující osoby ohroženy v kvalitě svého života, když ztrácejí původní kvalifikaci a těžce pak hledají nové zaměstnání. To samozřejmě snižuje jejich sebedůvěru a prohlubuje sociální izolaci. Mnohdy fyzicky náročná péče podlamuje i jejich zdraví a je zde náběh na syndrom vyhoření a psychické problémy.

Z toho jednoznačně vyplynulo, a bylo garantováno, že k prioritám Ministerstva práce a sociálních věcí patří podpora neformálních pečovatelů v kontextu rodinné politiky a politiky zaměstnanosti.

Okolo kulatého stolu

Na pořadu dne byla diskuze o všech aspektech neformální péče, které jsou velmi široké, ale všechny velmi podstatné, jelikož jeden navazuje na druhý.

Konkrétně se diskutovalo

o možnosti podpory neformálních pečovatelů
o postavení dlouhodobě pečujících
o pečovatelské dovolené
o situacích rodin, které starají o osobu blízkou v terminálním stadiu nemoci
o situacích osob a možnostech v ambulantní a mobilní hospicové péči

Návrh MPSV

Zástupkyněmi MPSV Zuzanou Jentschke Stőcklovou a Ivou Merhautovou byl představen základní rámec ministerského návrhu.

Cílem tohoto návrhu je především

zajištění zákonného nároku na volno pro pečující osobu
zabezpečení pečující osoby příjmem v situaci, kdy dojde u někoho z okruhu osob blízkých k náhlému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby a pomoc není možno zajistit jiným způsobem.
vymezení délky pečovatelské dovolené v časovém rozmezí tří až šesti měsíců, přičemž po tuto dobu by pečující osoba byla ze zákona uvolněna ze zaměstnání
zavedení nároku pečující osoby na peněžitou pomoc při péči – tzv. ošetřovné, jejímž cílem je finanční kompenzace ušlého výdělku

Výstupy kulatého stolu

Kulatý stůl ukázal, že Česká republika patří v rámci evropských zemí k těm s méně rozvinutou formální terénní péčí. Terénní domácí péče u nás totiž zahrnuje většinou jen dovoz jídla a nic více. Fakta napovídají tomu, že dostupnost i nabídka služeb formální terénní domácí péče je nedostačující a nevyhovuje dne spotřebám uživatelů.

Podpora návrhu MPSV

Jedním z podporovatelů návrhu MPSV byl předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása, který také doporučil zabývat se i větším zapojením obcí nejen do organizace péče, ale i podporou pečujících osob, psychologickou pomoci a odborného poradenství pro ně. Návrh byl podpořen také dalšími neziskovými organizacemi.

Těmi byly

Alternativa 50+, jejíž zástupkyně přednesla příspěvek na téma genderových aspektů (gender = rozdíl mezi muži a ženami) v neformální péči.
Prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče Robert Huneš se zaměřil na východiska péče o umírající v ČR a význam neformální péče v hospicovém prostředí.
Nejen on, ale i další velmi ocenili přípravu návrhu na podporu pečujících osob a snahu přiznání nároku na čerpání pečovatelské dovolené i blízké osobě umírajícího. To má za cíl zajistit důstojné rozloučení umírajícího s jeho blízkými.
Zaznělo nejedno upozornění, že v ČR jsou základní práva nevyléčitelně nemocných a umírajících dosud ohrožena například sociální diskriminací.

Věřme, že kulatý stůl s názvem „Neformální péče v ČR: východiska a návrhy“ měl svůj smysl, a že v něm diskutovaný návrh dojde uplatnění a bude realizován. Již dnes by jej mnozí, kteří neformální péči o osobu blízkou poskytují a potýkají se při ní s obtížemi jak pracovními a časovými, tak i finančními, jednoznačně uvítali.

Zdroj: MPSV.cz

Tagy: kulatý stůl, Neformální péče, poskytovatelé neformální péče, východiska a návrhy