Rozvoj sociální služeb na rok 2015

Vydáno 15.6.2015 Pomoc v domácnosti Pavla Jelínková

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo v rámci národní strategie plán rozvoje služeb na rok 2015 s legislativní úpravou sociálních služeb.

Rozvoj sociální služeb na rok 2015

Národní strategie rozvoje sociálních služeb na rok 2015

NSRSS 2015 představuje rámcový dokument, který definuje základní cíle a opatření pro rok 2015. Stanovuje globální cíle sociální politiky ČR 2015, kterých je možné prostřednictvím působení sociálních služeb dosáhnout.

Tyto cíle jsou

  • konkrétní dílčí cíle týkající se jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb
  • střednědobé plány na krajské úrovni
  • specifika regionálních sítí
  • návrhy na řešení sociálních problémů na krajské, regionální a obecní úrovni

Sestavování NSRSS 2015

Během sestavování této NSRSS 2015 byly zároveň zahájeny legislativní i nelegislativní práce, které postupně sjednocují způsob a formu střednědobého plánování na krajské i obecní úrovni, aby pak na národní úrovni mohlo stát více systémově a uceleně reagovat na identifikované potřeby uživatelů sociálních služeb.

Cíle NSRSS 2015

Jednotlivé cíle strategie jsou definovány na základě popisu hlavních problémů v oblasti sociálních služeb. Určují další doporučený postup k naplnění vize a zlepšení fungování sociálních služeb na systémové úrovni. Jednou ze zásadních funkcí dokumentu je tedy vytvořit vhodnější prostředí ke vylepšení systému sociálních služeb tak, aby mohl být zaznamenán pozitivní posun.

Zpracovatel

Strategii NSRSS 2015 zpracoval Odbor sociálních služeb a sociální práce Ministerstva práce a sociálních věcí ve spolupráci s pracovní skupinou odborníků z oblasti sociálních služeb.

Dokument se skládá z několika dílů

  • Koncepční východiska jsou zachyceny zásadní premisy celé strategie.
  • Analytický díl je členěn dle jednotlivých témat sociální oblasti a popisuje vybrané analytické údaje či informace a shrnuje výsledky některých analýz.
  • Část strategická vychází z analytického dílu a výstupů jednání a materiálů zpracovaných pracovní skupinou.
  • Strategická část také obsahuje vizi a cíle pro celé období platnosti strategie.

Období na rok 2015 zvlášť

Dle NSRSS 2015 je ustaveno, že na období 2016 – 2020 bude zpracována další strategie. Důvodem pro vypracování strategie zvlášť na rok 2015 a dále na roky 2016–2020 souvisí s novelou zákona o sociálních službách, kde bude docházet k podstatným změnám v systému sociálních služeb. Díky těmto změnám bude možné do strategie na roky 2016 – 2020 zapracovat výstupy z dalších projektů MPSV jako například „Podpora procesů v sociálních službách“ a jiných, jež by měly mít významný dopad do oblasti sociálních služeb.

V lednu 2015 byla sestavena pracovní skupina, v níž jsou zastoupeni představitelé vládních stran, sociálních partnerů, krajů, obcí, poskytovatelů sociálních služeb i organizací uživatelů sociálních služeb. Tato skupina pracuje na strategii pro období 2016 – 2020. Ve strategii na období 2016 – 2020 se tak ve větší míře – oproti strategii na rok 2015 – odrazí pohled uživatelů sociálních služeb, což koresponduje s podněty a požadavky společnosti a zainteresovaných stran v rámci širší diskuse a spolupráce.

Rozvoj sociální služeb na rok 2015

V rámci rozvoje sociálních služeb na rok 2015 bude možné díky legislativním změnám zohlednit výstupy z realizace přechodu financování sociálních služeb na kraje (vyhodnocení příprav a prvního roku) a dopady programových dokumentů nebo jiných důležitých materiálů (schválený Operační program Zaměstnanost, Koncepce sociálního bydlení).

Novela zákona o sociálních službách a změny systému pro rok 2015 Cílem novely č. 254/2014 Sb., bylo upravit několik zásadních okruhů v oblasti sociálních služeb, které v současné době nejsou zcela vyhovující. Zejména se jedná o:

Financování sociálních služeb

  • Nastavení transparentního financování sociálních služeb v návaznosti na přechod financování sociálních služeb na kraje.

Současný stav nezaručuje dostatečnou stabilitu systému financování sociálních služeb, především z důvodu každoročního přepočtu tzv. směrných čísel, podle kterých se stanoví výše dotace krajům. Úpravou došlo ke stabilizaci poměrů směrných čísel, zároveň k větší provázanosti financování sociálních služeb na střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje (viz níže).

Novela č. 254/2014 Sb., upravuje další systémové otázky ohledně přechodu financování sociálních služeb a nastavení efektivnější spolupráce mezi všemi dotčenými aktéry jako jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, kraj, krajský úřad, obce a poskytovatelé sociálních služeb. Přechod financování sociálních služeb z MPSV na kraje se týká pouze dotačního programu A (§ 101a). Dotační program B (§ 104) zůstává nadále v gesci MPSV.

  • Novela č. 254/2014 Sb., počítá i s dlouhodobými aktivitami MPSV v oblasti rozvoje financování sociálních služeb tak, aby mohl být zaveden institut víceletého financování (např. skrze pověřovací akt na dobu 10 let) nebo dalších možností, které umožní stabilizaci financování sociálních služeb a zajištění tak objektivních potřeb klientů sociálních služeb.

Aspekty sociálních služeb

  • Sociální služby

Legislativní úprava oblasti sociálních služeb se odehrávala vstoupením zákona č. 108/2006 Sb., v účinnost od 1. ledna roku 2007. Na poli sociálních služeb se pohybují jak lidé, pro něž jsou sociální služby určeny, tak zadavatelé (o roli zadavatelů je samostatně pojednáno v kapitole Koncepční východiska) a poskytovatelé sociálních služeb. Významná je úloha a přínos sociálních partnerů a organizací zastupujících poskytovatele sociálních služeb v jejich dosavadním rozvoji.

Kvalita sociálních služeb

Sociální služby musí reagovat jak na potřeby osob v nepříznivé sociální situaci z území, tak svou prevencí a podporou řešit sociálně nežádoucí jevy osob ve společnosti. Musí však vědět, jak reagovat, aby došly k žádoucím cílům, jako je ochrana základní lidských a občanských práv, důstojné podmínky života, naplňování principů sociálního začleňování. Důležité proto je stanovení parametrů pro poskytování služeb, nastavení kritérií, jimiž se dá měřit dobrá praxe, která se odehrává uvnitř služby. Pro zadavatele služeb je významná nejen vyváženost nabídky a poptávky služeb, ale také to, jak kvalitní služby v síti jsou. Vazba mezi kvalitně fungující službou a možnostmi jejího financování je v současné době minimální.

Standardy kvality sociálních služeb

Současné standardy kvality sociálních služeb jsou zaměřeny na fungování organizace. Předpokládají, že dobře nastavené procesy ve službě a odborný personál přinesou kvalitní službu poskytovanou uživateli. Samotný uživatel se však z centra pozornosti vytratil a opomnělo se hodnotit, jakou změnu života u něj sociální služby způsobují. Proto se dějí legislativní změny a vznikl NSRSS 2015, v jehož rámci je nyní uplatňován rozvoj sociálních služeb pro rok 2015

Nastavení dosud chybějících nástrojů

  • kontrola kvality konkrétní práce poskytovatelů s jednotlivými uživateli
  • provázanost výsledků/výstupů činností sociální služby ve vztahu k uživatelům
  • definovat požadavky na sledování kvality poskytovatele
  • samostatný systém kontroly tzv. inspekce poskytování sociálních služeb, která postupuje nejen podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ale také podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole
  • definování konkrétních požadavků v rámci registrace poskytovatelů sociálních služeb
  • zavedení systému vzdělávání inspektorů poskytování sociálních služeb
  • uvedení systémového nástroje na vyhodnocování výstupů inspekce poskytování sociálních služeb do praxe

K nástrojům patří i odměňování ve sféře sociálních služeb

Nízká úroveň odměňování pracovníků v přímé péči, tj. pečovatelů a sociálních pracovníků, je závažným dlouholetým problémem v sociálních službách.

Na tento fakt poukázaly

  • Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
  • Asociace poskytovatelů sociálních služeb
  • Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Kvůli nízkým platům a mzdám totiž dochází k vysoké fluktuaci pracovníků, zejména v oblastech, kde je pracovní trh nenasycen, nebo u zaměstnavatelů, u nichž s kvalifikací pečujících profesionálů mohou tito pracovníci působit a jsou zařazeni ve vyšších tarifech odměňování, typicky ve zdravotnických nebo školských zařízeních či v sektoru jiných služeb nebo korporací.

Dle odhadů tak v tomto segmentu je zaměstnáno cca 100 tisíc pracovních úvazků ve více jak 5 tisíc sociálních službách. Problémem fluktuace a s ní spojené ztráty odborného personálu v sobě však obsahuje daleko horší aspekt či jev provázející odchod kvalifikovaného personálu. Tím je promarněná investice do dalšího vzdělávání. Proces celoživotního vzdělávání je pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách ze zákona povinný. To by se díky nové legislativě a NSRSS 2015 mělo nyní změnit.

Závěry pro rok 2015 a další roky

  • Na sociální služby by se mělo nahlížet jako na služby obecného hospodářského zájmu. V souvislosti s tím se jeví jako žádoucí stanovit základní prvky národní právní úpravy veřejné podpory.
  • Role sociálních pracovníků v současné době mnohdy stírá principy sociální práce. Ukazuje se rovněž nedostatečné zastoupení sociálních pracovníků na úrovni obcí III. typu.
  • Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb krajů jsou často rozdílně zpracovány. Nedostatečné bývá propojení strategické a finanční části plánů (případně chybějící finanční část). Plány by měly sloužit jako nástroje pro řízení sítě sociálních služeb (a měly by stanovovat principy koncipování a fungování sítě služeb), řídící subjekt (kraj, obec) by měl být zodpovědný za zajištění potřebných služeb ve svém území.
  • Kapacity a další údaje o sociálních službách nejsou vykazovány jednotně. Bylo by proto vhodné zajistit kompatibilitu sledovaných údajů.
  • Podíl krajů a obcí na spolufinancování služeb jsou rozdílné a nejsou jasně strukturované.
  • Ke zvýšení účinnějšího fungování systému sociálních služeb je žádoucí dlouhodobě sledovat, jaké jevy se ve společnosti objevují, jaké potřeby se k nim váží a jak na ně mohou sociální služby reagovat.
  • Sociální služby jsou nástrojem přispívajícím k prevenci nebo podpoře řešení různých společenských jevů a problémů. Některá očekávání vůči sociálním službám zhmotněná v různých národních koncepcích, strategiích a podobně. Jsou však nereálná, nebo je možné celý přístup označit jako nesystémový či s nejasným zadavatelem.
  • Sociální služby by měly být poskytovány tak, aby došly k žádoucím cílům, které jsou definovány v zákoně o sociálních službách (sociální začleňování, ochrana práv, důstojné podmínky života). Důležité je proto stanovení parametrů pro měření dobré praxe, která se odehrává uvnitř služby. Nyní nejsou dostatečné nástroje, jak kvalitní práci poskytovatelů s uživateli kontrolovat a jak provázat výsledky/výstupy činností sociální služby ve vztahu k uživatelům. Inspekce by měla být schopna posoudit, zda sociální služba pracuje s uživatelem tak, aby bylo dosaženo individuálních cílů a počet inspekcí/inspektorů byl vzhledem k počtu sociálních služeb minimální. Sociální služby by také měly být poskytovány v přirozeném prostředí.
  • Efektivnost zajišťování péče o příjemce příspěvku na péči nelze analyzovat jen na základě přímo vyčíslitelných a přímo měřitelných ukazatelů – efektivnost sociálních služeb je tedy širší koncept, při jehož sledování je zapotřebí zohlednit i působení faktorů netržní hodnoty, tedy kvality života uživatelů ve službách.
  • Mezi stupněm závislosti na cizí pomoci a spotřebou zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění existuje silná vazba. Z celkového počtu osob s potřebou dlouhodobé péče je zhruba 15% případů poskytována institucionální péče zdravotnických nebo sociálních zařízení. Značná část osob žijících v soukromých domácnostech využívá neformální péče. Nepříznivá ekonomická situace je zejména u osaměle žijících osob s omezením soběstačnosti, které žijí v soukromých domácnostech.
  • Příspěvek na péči by měl být poskytován za účelem zajištění pomoci a podpory v takovém rozsahu, který odpovídá objektivní potřebě osoby. Na základě dosavadních zkušeností je však nutné pracovat na dalším posílení systému, v němž čerpání této dávky skutečně odpovídá reálné a individuální potřebě uživatelů.

Nástroj sociální politiky

Sociální služby jsou nástrojem sociální politiky, který je směřován k osobám, jež mají zejména zákonem stanovenou potřebu je využívat. Důvody pro využití dnešního širokého spektra sociálních služeb jsou různé – od zdravotního postižení až po hrozbu sociálního vyloučení. Funkce sociálních služeb je jak ochranná (tj. pomoc ohroženým skupinám obyvatel), tak i preventivní (zabraňování či zmírňování negativních jevů ve společnosti).

Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontakt 10 § 3, písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a prosazování práv a zájmů a podobně.

Zdroj foto: www.mpsv.cz

Tagy: Národní strategie rozvoje sociálních služeb, Novela č. 254/2014 Sb, NSRSS 2015, Rozvoj sociální služeb, výstupy